Nástroje pro tento web


agent:231

A231 Bedřich Starý

a231.jpg

Rok narození
1900
Stát
Československo
Pověření
aktivní
Specializace
herec
Hráč
Count


automobilista, fotograf, herec, hudební sluch, rozprava s duchy, svůdce, táborník, telegrafista, vytrvalý

Účast v misích

Hlášení

Spoluagenti

a230.jpg a232.jpg a233.jpg a234.jpg

a258.jpg a259.jpg

a202.jpg a264.jpg a265.jpg a266.jpg

a212.jpg a270.jpg a278.jpg


Posudky od spoluagentů

 A232 Joseph Jefferson
M112 Bratranci
Kolega Bedrick Stary sice do Spojených států přibyl teprve nedávno, ale pod starokontinentálním zevnějškem a skryté za vystupováním Evropana bije srdce pravého Američana! Jako by snad duch samotných Otců zakladatelů hnal ho kupředu, když rozhodl se vzít spravedlnost do svých rukou a pomoci Dr. Woodovi v nalezení odcizeného majetku. A byť je navenek elegánem jako ze stříbrných pláten Hollywoodu, šikovné ruce ovládající fotoaparát i jemnou mechaniku automobilových motorů připomínají um špičkových technologů z Města motorů – Detroitu. Snad jen jeho podivné vize temných sil ve mně vyvolávají obavy o osud tohoto čestného cizince v cizí zemi…


 A258 Adelaine Devi Kopriva
M155 Druhý Zeppelin
Podivín, mluví sám se sebou, drží se mezi černochy


 A259 Quian Žongšu
M155 Druhý Zeppelin
Podivín s neviditelným přítelem, má rád Číňany


 A270 Tomas Brown
M170 Návnada
Když jsem zaparkoval doma, zjistil jsem, že mi prostě sedí v autě. Nebylo mi jasné, kdy a jak se tam dostal, ale předcházela tomu dost napjatá situace s větším ghůlem, která by leckoho mohla rozhodit. Měl tedy trochu štěstí, že je jedním z agentů a navíc můj krajan, takže jsem mu to neměl nakonec za zlé (mohlo to dopadnout hůr). Zpočátku mi připadal, jako by se probudil do jiného světa, ale dokázal se rychle adaptovat a vyměnit fotoaparát (nedobrovolně utopen) za sekeru. Navíc v sobě dokáže probudit brutální surovost (nutno dodat, že bojoval o holý život). Určitě s ním rád opět spojím síly, pokud se někde v tichosti nezblázní.

Charakteristika

Před necelým půl rokem uposlechl varování své manžely Anny a odcestoval z Československa do USA. Do té doby byl stálým členem pražského Divadla v Týnské. Ve většině uváděných her byl obsazován do rolí milovníků a nonšalantních bonvivánů.

Ve Spojených státech pátrá po bratranci své zesnulé ženy. Ten do Ameriky odjel v roce 1920 a od té doby o sobě, s výjimkou občasného lístku k Vánocům, nedával vědět. Bedřich má tyto lístky u sebe a je odhodlán procestovat všechna místa, která na nich jsou, aby bratrance Břetislava „Brety“ Količného našel. K tomu mu ale chybí potřebné finance. Přivydělává si jako příležitostný dělník, nebo umývač nádobí.

Jednou za měsíc se ale oblékne do svátečních šatů, které si přivezl z domova, zajde do slušné restaurace, kde se dobře nají, nechává obsluhovat a vzpomíná na staré časy doma. Nemá neřestí s výjimkou jediné, a to jsou filmy. Pravidelně navštěvuje kinematograf a dohání, co doma za poslední roky zameškal. Bere to jako součást studia jazyka, byť rozumí málo. K jeho oblíbencům patří Errol Flynn. Zvláště pak obdivuje Jean Harlow, která mu tolik připomíná jeho milovanou ženu.

Pokud jde o cestování, Bedřich vždy upřednostní loď, automobil, nebo vlak před letadlem či vzducholodí. Z cestování vzduchem má panickou hrůzu. „Umím běhat, plavat, ale ne létat.“

Aspekty

  • Svůdce - S naprostou samozřejmostí proniká do myslí i srdcí všech žen. Nelační však po fyzičnu a má stanoveny pevné hranice, za které, kvůli památce své ženy, nikdy nezajde.
  • Herec - Dokáže zahrát číšníka, rozlíceného otce či univerzitního profesora. S ohledem na jazykovou bariéru buď hraje „němé role“, nebo používá některý z jemu známých jazyků, hlavně v místech, kde se mohou vyskytovat, např. italské čtvrti.
  • Vytrvalost - Pořídil si počátkem třicátých let letní byt v Mníšku pod Brdy, nedaleko Dobříše a při každé návštěvě podnikal dlouhé túry po blízkém i širokém okolí. Při nich si nejlépe provětral mysl a učil nové role.
  • Tábornictví - Je to již nějaký čas, kdy navštěvoval klubovnu Junáka v blízkosti svého bydliště, ale určení severu, rozdělání ohně, vázání uzlů a jiné tábornické dovednosti naučené v mládí se nezapomínají.
  • Hudební sluch - Podědil ho po dědečkovi, operním zpěvákovi, který ho vychovával v době, kdy otec bojoval v Itálii. Bedřich si dokáže zapamatovat jakoukoli melodii. O svém sluchu hovoří jako o „Absolutistic hear“.
  • Rozprávění s duchy - Se svou ženou dokáže, pokud je v okolí klid, rozprávět celé hodiny a náhodnému pozorovateli se může zdát, že trpí silnou samomluvou. Z části by měl pozorovatel pravdu, jde o dlouhé monology, ale občas Bedřich dostane vnuknutí, nebo myšlenky, o kterých si je vědom, že nejsou jeho. Nejinak tomu bylo i před jeho spěšným odjezdem do Ameriky, kdy ho manželka Anna varovala před brzy propuknuvší válkou, protože „Any měla vždycky pravdu.“ Něco podobného zažil několikrát i v Americe. Naposledy ho takové vnuknutí přivedlo do baru Frankie’s, kde vystřídal u nádobí nějakého Charlie Parkera a to jen díky zvláštnímu pocitu a hlasu který slyšel při cestě po kolem místního hřbitova. Později se ukázalo že, pobídka zesnulého starého Parkera pomohla nikoli Bedřichovi, ale dědovu vnukovi v hudební kariéře.
  • Automobilista - Řídí velice rád. Posledním automobilem ve vlasti byla Z4 vyráběná Zbrojovkou Brno. Tato konkrétní patřila před koupí Nině Burianové, manželce slavného komika. Mimo osobních automobilů ovládá i menší nákladní auta, jak je možné se přesvědčit ve filmu Pudr a Benzín, kde dovedně dubluje Jiřího Voskovce při řízení autokaru ČEDOK. Na svou roli řidiče se připravoval svědomitě a měsíc před natáčením rozvážel mléko u firmy Martinic a synové. Původně se měl na plátně objevit na delší čas, po střihu zbyl však nakonec jen jeden záběr.
  • Psaní na stroji a použití telegrafu - Maminka byla sekretářka a on za ní jako malý často chodil do práce. Tam pochytil i základy práce s telegrafem, protože klepání přístroje zní velmi melodicky. Svůj koncept zpívajících strojů se neúspěšně snažil převést na filmové pláno. Bedřichův nápad o několik let později zrealizuje až Vlasta Burian ve filmu Přednosta stanice. Jde o využití milé, nicméně ve srovnání s Bedřichem zamýšleným dílem velmi chabé.
  • Fotograf - Z Evropy si přivezl aparát Nagel Vollenda, ale nemá peníze na filmy a další zpracování fotek. Doma byl vášnivým fotografem s temnou komorou na svém letním bytě, kde vyvolával fotky z představení i pro ostatní herecké kolegy.
  • Jazyky - Plynule hovoří česky a německy. Na slušné úrovni ovládá latinu a francouzštinu, pro kterou se na úkor angličtiny rozhodl na reálném gymnáziu. Díky svému otci, který za první světové války působil v Itálii jako legionář, koketoval i s jazykem Apeninského poloostrova, který měl možnost zdokonalovat při několika prázdninových pobytech tamtéž. Anglicky hovoří velmi špatně a většinu znalostí tohoto jazyka se naučil při plavbě lodí z Evropy.

Martin Frič hledal pro svůj nový film neokoukanou tvář a jedna z kopií scénáře byla doručena na jaře 1938 i do Divadla v Týnské. Bylo to v době, kdy Bedřich plánoval svůj odchod do USA, a proto roli ve filmu „Eva tropí hlouposti“ odmítl. Několik anglických frází si ale stále pamatuje.

  • „I have a book. What is it? It is a book. I give you a pencil. Is it a pencil? Yes sir, it is a pencil.“
  • „I give you a pen. Is it a pencil? No sir, it is not a pencil, it is a pen.“ „A puntik tam!“
  • All right, fifty thirty.“
  • „Love you my havelok?“
  • „OK my boy. His marster‘s voice.“
agent/231.txt · Poslední úprava: 2024/10/27 21:19 autor: jerson