Palubní vstupenka od neznámého odesilatele. Jediným vodítkem byl německý P.O.Box. Velice děkuji Jacku Shearsovi a Else Tschernin za jejich pohotovou odpověď. Na letiště jsem díky tomu dorazil méně překvapen než většina pasažérů, lépe připraven a po celou dobu letu byl ostražitý.

Vystupování posádky je korektní a uhlazené. Pod naleštěným zevnějškem očekávejte nacistickou nesmlouvavost a pragmatický přístup „Vše pro Říši“. Za celou akcí stojí organizace Ahnenerbe.

Od mnohých pasažérů jsem se dozvěděl, že jejich schopnosti jsou utlumené a nemohou naplno propuknout. Důvodem je přítomnost pana Foerestera, který ze zatím neznámých důvodů působí jako blok, nebo zeď, která brání rozvinutí schopností. Dále bylo zjištěno, že deklarovaný cíl vzducholodi - pomoc vládě a lidu Spojených států v odhalení neznámého zla je jen zástěrkou pro shromáždění nejlepších mozků Ameriky ovládajících všeliké umění okultní a parapsychologické a jejich vytěžení, případně fyzická likvidace těch, kteří nesplňují zatím neznámé parametry. Nelze ignorovat i možnost únosu opravdu výjimečných osob do Evropy. Vzducholoď Graf Zeppelin je takové plavby bez problému schopná. „Vyhlídkový let“ měl podle posádky probíhat podél východního pobřeží Spojených států a na požadavky odklonění do vnitrozemí reagovala posádka ignorací. I to je indicie možného spěšného odletu na starý kontinent.

Můj předpoklad je, že bude-li pan Foerester udržen na živu, pak všichni cestující budou pro německé „hostitele“ působit jako skupina bláznivých a pomatených individuí, brzy o ně ztratí zájem a vysadí je zpět v Big Apple. Myšlenky na vlastní únos vzducholodě jsem opustil po zběžném průzkumu dostupných míst. Sekce pro cestující je oddělena od velitelské gondoly a strojové sekce, spojuje je pro cestující špatně přístupná hlavní chodba. Navíc posádka čítá mezi čtyřiceti až šedesáti osobami, mnozí jsou navíc ozbrojeni pistolemi. Dlouhé zbraně jsem nezaregistroval.

Na vzducholodi se pohybují lidé z několika německých organizací. Kdo ke které patří, co mají organizace úkolem a jak se navzájem ovlivňují je dosud nejasné. Je velmi pravděpodobné, že se mezi posádkou nacházejí i lidé neutrálního, či dokonce spřáteleného myšlení. To byl případ jednoho z cestujících - Roberta Hofmanna, příslušníka německého Abwehru, který mě zaskočil nejen mým rodným jazykem, ale i informací, že je na mou osobu vedena složka. Překotný sled následujících událostí a úmrtí pana Hofmanna po výskoku ze vzducholodě přičítám své předpojatosti k nacistickému zřízení a neblahými zkušenostmi s touto organizací v mé vlasti. Po pozdějším zamyšlení se ale zdá, že Robert Hofmann nebyl hrozbou, ba možná naopak.

Koho bych za hrozbu označil je Hannah Klus. Německá novinářka, která má mnoho i neoficiálních informací o cestujících a cíleně je vytěžuje. Nebojím se ji označit za jednu z hlav celé německé akce, neboť s takto chladným a necitelným přístupem jsem se již dlouho nesetkal.

Mezi pasažéry byl identifikován mistr Rikard, jenž komunikuje s astrálními bytostmi pomocí ohně. Pokud by se někomu podařilo propašovat mu zapalovač (tyto byly posádkou každému odebrány a jediný zdroj ohně je v hlídané kuřárně), získá si jistě Rikardovu náklonnost. Absence ohně je pro něj citelný malus. Věštkyně Clerenc pociťuje velmi silně blok v osobně pana Foerestera, nejsem si ale jist, zda ví, kdo konkrétně blok způsobuje. Pak je zde Claude Davis, schopen astrálního cestování. On výslovně označil pana Foerestera za skeptika a blok pro své schopnosti a nepřímo vyzval k jeho likvidaci. Podobně smýšlel i další z cestujících, fotograf aury Frederik Weis.

Cestou zpět do NY mě napadla ještě jedna myšlenka, snad pro někoho inspirující. Nenápadné odstranění pana Foerestera, ať už živého (na padáku, jsou na vzducholodi někde uskladněny), nebo jeho těla, každopádně mimo vzducholoď. Následně využít síly shromážděných Američanů k přemožení posádky a ovládnutí vzducholodě. S ohledem na zatvrzelost mnohých cestujících a jejich silný individualismus toto řešení ale nepokládám za realizovatelné. Snad v omezeném rozsahu, pokud by bylo zjištěno, zda je vliv pana Foerestera omezen vzdáleností, případně jeho izolací.

Mám-li zhodnotit let z pozice výletníka, bylo příjemné zřít Nový York z ptačí perspektivy. Nemyslím si, že budu mít ještě někdy takovou příležitost. A oč ohavnější je politika nacistického Německa, o to víc je nutné smeknout před jejich technickým umem. Nicméně je také nutno podotknout, že nemalá část komponent pro tento technický unikát pochází ze závodů Kolben a Daněk, nebo Škodových závodů z republiky Československé a bylo by proto liché přičítat Němcům plných zásluh. Jídlo na palubě je chutné, ovšem někteří Američané mohou mít obtíže s vyloženě typickými německými chody.

Na závěr hlášení bych rád vyzdvihl spolupráci pana Quiana Žongšu. Díky jeho okamžitému pochopení situace a bystré mysli jsme mohli schopni uniknout ze svízelné situace a nakonec i ze vzducholodi, která se kvůli technickým potížím snesla nízko nad zem. Poděkování patří i slečně Addie Koprivové, která nám poskytla pro únik přesvědčivé krytí. Rád se s oběma, nyní novými agenty organizace, opět vydám na podobnou výpravu.

Zprávu vypracoval A231 Bedrich Stary a.k.a. Frederik Old.