A134 Alexandr Grabonov

---

A114 Paul O´Brian
M13 Univerzitní přízraky
A134 se jako osobnost projevoval poměrně introvertně, ačkoliv v rámci mise jednal s vlastní iniciativou, jeho přístup v tomto směru byl nicméně poněkud nezvyklý (viz hlášení z mise, část s ledvinami). A134 má nejspíše poněkud cynický smysl pro humor (nejprve si objedná lidské ledviny, pak s klidem odebere vzorky všech přístupných tkání ze zastřelené ženy aby následně odešel s laxními slovy, že „se na všechnu tu krev nemůže dívat“.) A134 má nižší povědomí o reáliích západoevropského (Německého) prostředí, nicméně byl schopen souvislosti poměrně rychle pochopit. A134 se neprojevoval v okamžicích násilné konfrontace. Buď necítil potřebu, nebo v tomto směru nebyl proškolen, což by nejspíše mělo být napraveno.

---

A106 Thomas Aaron Metzinger von Löwenzahn
M14 Oblast Stalinovo
A134 na mě působí rozporuplným dojmem. Rozhodně mu nechybí nadšení pro věc Omegy, ale na druhou stranu často nesouhlasí s jednáním ostatních agentů, obzvláště pokud se jedná o střelbu, a to ani když je poměrně adekvátní situaci. Musím však podotknout, že názor A134 na palné zbraně se zlepšuje každým dnem. Byl jsem dokonce svědkem toho, že z jedné vystřelil, a ačkoli na malou vzdálenost naprosto minul, mám pocit, že nakonec bude sám souhlasit s dalším proškolením. Proškolení v palných zbraních je však nutné, protože při tělesné konstituci A134 ani jiná forma (sebe)obrany nepřichází v úvahu. Kladně musím hodnotit vlastní iniciativu A134, stejně tak pokusy o infiltraci. Navrhuji další proškolení v této oblasti, protože by byla škoda tento talent nevyužít. Nakonec musím ohodnotit chování A134 v kritických situacích. Ani na chvíli jsem u něho nezaregistroval jakoukoli formu paniky. Naopak se snaží neztrácet humor. Nicméně v konfrontaci s nepřítelem se stahuje do sebe a čeká na výsledek, případně se vzdá. Zřejmě by nebyl schopen dlouho odolat mučení, proto je proškolení v boji naprosto esenciální pro jeho další působení v Omeze!

M16 Síně Valhally
Mám radost z toho, že jsem po několika misích konečně přišel na to, k čemu by A134 mohl být dobrý, a to je radiokomunikace. Tato jeho schopnost výrazně urychlila jinak nevyhnutelné vyřešení M16. Ještě větší radost mám z toho, že A134 dbal mé rady a naučil se střílet z revolveru (ač na jeden ztracený revolver připadá jedna rána). V M16 má A134 stoprocentní přesnost střelby, a to dokonce potmě a ve stresujícím prostředí. Má radost je utlumena tím, že A134 střílel do zad mých a A104. Neschopnost A134 přibalit si na cestu do podezřelého prostředí plynovou masku (a to nemluvím o tom, že oba revolvery, které A134 používal, byly moje), měla málem za následek smrt mě a A104. Stejně tak jeho nedůvěra v nás a situace, kdy nás chtěl nechat na ostrově a prohlásit nás za mrtvé vyvolává otázku, zda je A134 kompetentní natolik, aby mohl pracovat pro Omegu. Závěrem tedy chválím A134 za to, že se naučil střílet. Nyní už jen doporučím pomoc psychologa, aby mu bylo ujasněno, po kom vlastně má střílet.

---

A107 Imogen Hedvig Irene Coulton
M25 Batman
A134 je Moldavan, ne Rus. Alespoň podle toho, co nám on sám nezapomněl během mise několikrát zopakovat. Když jsme vyrazili do Germaniky, někam zmizel. Po výbuchu, i tehdy, když jsem mu poskytovala první pomoc - byl značně ožehlý - nám se stejnou vytrvalostí tvrdil, že on s explozí neměl nic společného. Nechápu, proč to zamlčovat, nakonec se ukázalo, že zničení Germaniky byla záslužná věc. Zamčené dveře v Grüberově domě „otevřel“ granátem. Možná to skutečně je Rus.

---

A142 Paolo Spoteli
M25 Batman
Klidný, tichý a nekonfliktní. Překvapil ručním granátem, ale pravděpodobně se u něj jedná o chvilkový zkrat. Doporučuji, aby se více podílel na akčnějších typech misí, aby se otrkal a přestal mít přílišné zábrany, které by mohly být na škodu.

---

A177 Jürgen Schnitter
M49 Odpadlík
Zkušený agent, jehož výřečnost a přesvědčování se od něj mohu klidně učit i já sám a to si v lecčems věřím. Alexandr vcelku ví, co má dělat, a proto jej nikdo nemusí v ničem nabádat a směrovat.

---

A196 Gerhard Möller
M83 Projekt Legie
Tenhle pán je prapodivně háklivý na to, když mu někdo říká „Sašo“. Zároveň si nejsem jistý, jestli je úplně tupý a naivní, a nebo je tak geniální, že to jen hraje. Každopádně to jak se dostal ze zajetí vojáků je mi záhadou, a skoro se bojím, jestli jim neslíbil, že na nás bude něco donášet. Jeho ochota vypít tu tekutinu z plechovky by tomu napovídala, jakoby věděl, že mu nic nehrozí, a i když chvilku vypadal děsivě, nakonec odešel očividně bez následků.

---

A197 Jacopo Palamidessi
M83 Projekt Legie
Pan Alexandr Grabonov, občan SSSR, který o sobě opakovaně prohlašuje, že rozhodně není Rus (což je tak nápadné, že to až působí dojmem, že je Rus; u těchto slovanských národů není snadné motivaci k takovému jednání rozpoznat), je člověk žijící na hraně.

Z jeho projevu jsem měl celkový dojem, že je zkušeným agentem Organizace, což je pro mě určitou záhadou, neboť jeho chování ho opakovaně vystavuje do život ohrožujících situací.

Jeho hlavním projevem byla snaha iritovat všechny oficiální představitele Německého státu a to až za hranici, kdy byli ochotni přistoupit k násilí. Takové jednání bývá obvyklé pro lidi, kteří jsou si vědomi své imunity a v podstatě beztrestnosti. Osobně jsem kdysi zažil podobné projevy u syna generála Sccolamaria, který se podobným způsobem choval k celému důstojnickému sboru, protože se všichni důstojníci obávali možných reakcí ze strany jeho otce. Nebylo velkým překvapením, že po prvním útoku byl tento generálův syn, jakkoli nešel v první řadě, nalezen na bojišti s kulkou v zádech.

Výřečnost pana Grabonova je tedy jeho největší zbraní a devizou. Nejsem studovaným lékařem-psychiatrem, ale z polních zkušeností bych usuzoval na určitou psychickou poruchu, v jejímž důsledku pan Grabonov nikterak nepociťuje strachu a dokáže i ve velmi nebezpečných situacích zachovat zcela klidnou hlavu a bez ohledu na možné důsledky si stále dál dělá žerty ze svého okolí.

Verva, s jakou se pan Grabonov ujal role pokusného králíka vypitím víceméně neznámé tekutiny a snahou o spojení se s kolektivním vědomím Legie, byla v danou chvíli zarážející, ale pro věc Organizace prospěšná. Tedy v případě, že nedošlo u pana Grabonova k nějakému dalšímu permanentnímu psychickému poškození.

---

A219 Heinrich Brahms
M139 Miliónový technik
Agent Grabonov se projevil především jako technik. Svému oboru, nakolik to můžu posoudit, dobře rozumí a velmi ho miluje. Má zjevnou touhu po vědění a je ochoten kvůli němu riskovat. Někdy až moc. Těchto vlastností je třeba využívat, ale je dobré, aby měl ne dohled, ale společníka jako jakousi kotvu, která by ho držela při zemi. A to přesto, že jinak je schopen fungovat naprosto a zcela samostatně.