Úkolem naší mise bylo dohledat vlak číslo 16 556, který byl naposledy viděn ve stanici Čusovaja a to 31. 5. večer. Rozhodli jsme se tedy zahájit naše pátrání právě zde. Naše cesta vedla přes Moskvu, kde jsme vyměnili letadlo za sovětskou železniční síť. Do stanice Čusovaja jsme dorazili 16. 6. Výpravčí ve stanici projevoval to, co bych ve zprávě pro svou původní agenturu nazval „zdravý přístup k potencionální protisovětským vyzvědačům a jejich spojencům“. Z našeho vlaku dále vystoupili dva muži, které bych, podle prvního dojmu, zařadil někam mezi vyšší představitele KSSS. Chování naší skupiny na nádraží zcela jistě upoutalo jejich pozornost. Po ubytování v hotelu jsme prodebatovali náš další postup. Sdělil jsem kolegům své podezření, že vlak z Čusovaji nikdy neodjel a je schovaný v místním překladišti. Na základě tohoto podezření jsme naplánovali infiltraci místního depa, kterou provedli A132 a A123. Výsledkem akce bylo zjištění, že vlak stanicí projel v době, kdy zde vykládali vlak 16555 a proto nemohli (ve stanici je možno vykládat jen jeden vlak) s dalším vlakem nijak manipulovat. Druhý den mise, 17. 6., jsme vytvořili plán, jak získat informace o hledaném vlaku. Vykonáním jsem byl pověřen já. První pokus se mi nezdařil. Průvodčí otevřel knihu s informacemi o vlacích na jiné stránce, alespoň jsem toho mohl využít k tomu, že jsem otestoval schopnosti svých kolegů. Při druhém pokusu jsem již byl úspěšnější a podařilo se mi zjistit že vlak projel stanicí 31. 5. v 11:55, měl 3 vagóny a pokračoval na východ. Naše skupina se odebrala týmž směrem. Při odjezdu ze stanice jsme na nástupišti viděli ty dva funkcionáře z KSSS, pravděpodobně jen čekali na odjezd svého vlaku. A123 jim zamával. Opakovaným zkoušením tohoto postupu jsme během několika dní bloudění po sovětském železničním systému v oblasti SV od Čusovaji dohledali na malé stanici Stalinovo. Cestou na tuto stanici jsme zahlédly jakýsi objekt s vysílací věží na druhé straně řeky.unknownLineBreakJeště bych se rád zmínil stavbě železniční sítě v oblasti která je velmi chaotická, zakládá se pravděpodobně z několika železničních uzlů, přesto nejsem schopen říci, kde se železnice větví, což se dám ovšem vysvětlit tím, že jsme putovali i v noci a mohli jsme nějaké odbočky přehlédnout. Ve Stalinovu jsme se spřátelili místním rudoarmějcem, který hlídal tamní nádraží. Na nádraží byli též nalezeny a A123 ohledány hledané vagóny. Ohledání se příliš nezdařilo a nebýt A113 hrozilo by naší misi prozrazení. Vagóny byli vyloženy a zbyly v nich pouze neidentifikované toxické výpary. Vydali jsme se tedy směrem kde byli vagóny pravděpodobně vyloženy. Po více než denním bloudění jsme nalezli koleje, ty se však záhy rozdvojily. My se vydali jedním směrem. Narazili jsme na ceduli nevstupovat, kterou A132 hodila do vody. Znám lidi, které popravili za menší přestupek proti majetku lidu SSSR. Když jsme zahlédli budovu na obzoru byl jsem vyslán, abych se pokusil provést průzkum. Podařilo se mi dostat k bráně kde jsem mluvil s mužem v uniformě RA. Tento muž nereagoval na mou žádost o umožnění provedení inspekce a nakonec se mě pokusil zastřelit, přesto že jsem mu ukázal svou legitimaci GRU. Základna tedy evidentně není v držení sil SSSR, ale někoho kdo se SSSR obává a je zřejmě i protirevolučně naladěn. Po tomto neúspěchu jsme se vrátili na rozcestí a vydali se po druhé odbočce. Zde jsme se dostali skrze bránu, ale došlo k přestřelce. Vojáci se kterými jsme bojovali evidentně nepatřili do RA, Boj pro nás skončil bez zranění a pro nepřátele přesně naopak, všechna jejich zranění byla smrtelná. Na základně byli nalezeny sudy s onou neznámou chemikálií z vlaku, které zřejmě pocházejí z Německa. A133 odebral vzorek neznámé kapaliny přímo na své tělo. Následně jsme museli před dalšími posilami nepřátel ustoupit. Došli jsme zpět do Stalinova a odtud jsme se bez komplikací vrátili do Moskvy.

Základna ve Stalinově je v držení antisovětských sil se zlatým ozubeným kolem ve znaku, kteří zde provádějí výzkum či výrobu chemikálií, pravděpodobně značně toxických. Železnice kolem Stalinova mají poněkud nepřehlednou strukturu stejně, tak tamní železniční spoje. Oblast je dost odlehlá. Pro nekalé aktivity tudíž velmi vhodná.

Kdo ovládá základnu ve Stalinovu? Protirevoluční síly, trockisté či nacisté? Co plánují vyrábět na sovětském území? Jak hodlají tuto látku použít? Jsou jejich vztahy s Německem obchodní nebo je v tom něco víc?