Teslova věž
Popis a funkce
Anténa na vytváření vysokofrekvenčního elektromagnetického pole, které umožňuje přenášet energii do svého okolí a tak napájet elektrické spotřebiče upravené na bezdrátový provoz na velkou vzdálenost.
Obvykle mívá podobu montované ocelové konstrukce o výšce přibližně 50 metrů, na jejímž vrcholu se nalézá ocelová polokoule z vodivých profilů o průměru přibližně 15 metrů. Takto velká věž je schopna napájet elektrická zařízení na vzdálenost 5 - 50 km, v závislosti na svém výkonu, na výkonu spotřebiče a atmosférických podmínkách.
V principu ale můžou být věže větší i menší, nejmenší použitelná věž má na výšku 2,5 metru a dosah několik desítek metrů.
Vzhled současně používaných věží je založený na tzv. Wardenclyffské věži, kterou v letech 1901 - 1917 postavil a testoval Nikola Tesla ve své laboratoři na Long Islandu, princip fungování a vnitřní konstrukce je však značně odlišná.
Patent na výstavbu těchto věží vlastní společnost Sommersfeld, nicméně samotná konstrukce věže není příliš složitá. Důležitou součástí je však vysokofrekvenční uzlový oscilátor, který umožňuje řízení těchto věží a jejich naladění vzhledem k elektromagnetickému poli Země, což značně zvyšuje jejich účinnost a tím i dosah. Zatímco klasická Teslova věž musí být postavena pouze na přesně zaměřeném místě, tzv. „uzlovém bodě“ a její účinnost se během dne mění v závislosti na výšce Slunce nad obzorem, věž s uzlovým oscilátorem může být postavena i na jiných místech, protože díky oscilátoru je možno uzlový bod vytvořit uměle.
Věž ke svému fungování potřebuje zdroj elektrické energie, obvykle generátor střídavého proudu. Pokusy s napájením stejnosměrným proudem z baterií nebyly zatím příliš úspěšné.
Uzlový oscilátor díky své možnosti plynulého přeladění také umožňuje používání věří jako zdrojů signálu, podobně jaké rádiové antény. V tomto případě ale signál nemusí být přiváděn přímo do věže, ale může být vysílán z jiné věže, a každý další funkční Teslova věž pak funguje jako zesilovač tohoto signálu.
Vzhledem k vysoké přenosové frekvenci můžou být antény v přijímacích zařízení velmi malé a vejdou se prakticky do dlaně, což umožňuje konstruovat i malá bezdrátová zařízení. Přijímací antény signálových zařízení mohou být ještě o řád menší.
Společnost Sommersfeld využívá toto spojení při konstrukci svého inteligentního robota
Díky původně nezamýšleným vlastnostem vysílání je možné vytvářet přijímací (a zřejmě i vysílací) antény přímo v lidském těle, a to s pomocí roztoku Thalia - kapalina nazývaná N-Stoff, tak pomocí miniaturních antén zavedených do hlavy. Na podobném principu funguje i přijímání rádiového signálu po vypití nápoje WOTE Cola (obchodní název Radio Cola) za současného držení plechovky, která obsahuje anténu. Některé zprávy však naznačují, že je možné přijímat signály i bez této vnější antény.
Velmi pravděpodobně se také pomocí těchto signálů šíří sdílené vědomí Vědoucích a Legie (není jasné, zda je o dva různé fenomény, nebo zda je mezi nimi souvislost.)
Teslovy věže a uvedené způsoby vysílání a přijímání signálů používají různé skupiny