Náš tým byl vyslán do Dumbartonu ve Skotsku primárně proto, aby zjistil co nejvíce informací o jistém lordu Barkovi, který je podezřelý z napojení na Zlaté kolo, organizaci, která používá tzv. Teslovy věže k ovládání lidí.

Na místo jsme přijeli v podvečerních hodinách, přičemž na první pohled se Dumbarton jevil jako menší přístavní město, téměř bez života. Kousek od města se nachází sídlo lorda Barka, jež jsme měli v úmyslu co nejdříve navštívit. Jako krytí jsme zvolili poměrně chudou zástěrku. Skupina přátel dorazivších na místo za účelem lovu a zkoumání krás Skotska vyvolávala více otázek, než bylo záhodno. Přijeli jsme na náměstí a odebrali se nejdříve do místní hospody ve snaze zjistit, jestli je možnost ubytovat se přímo na hradě. Po vcelku odmítavém přístupu hospodského, který nám laskavě doporučil, ať na hrad zapomeneme, jsme se s agentem A160 přeci jenom rozhodli jít objednat pokoje do místního pokoje, zatímco agenti A159 a A111 zůstali na místě. Jejich snahy vymámit nějaké další informace z místních povalečů veskrze ztroskotaly. Agenta A159 jsme museli z hospody odnést. Jediné, co zjistil, bylo, že se po okolí pohybuje nějaká mystická bytost woolf. Místní si z něj pravděpodobně utahovali.

S podobným neúspěchem, co se získávání informací týče, jsem se setkala i já poté, co jsem se vyptávala u vrátného v hotelu, k čemu je vlastně továrna v přístavním městě. Víme aspoň, že ji nechal postavit lord Bark a zaměstnává zde lidi z vesnice, což je dle vrátného jediný účel továrny. Zbytek informací bylo dost zmatečných. S agentem A160 jsme vyzvedli zbývající agenty z hospody a šli se ubytovat.

Po vzájemné dohodě jsme se rozhodli, že ještě téhož večera vyrazíme po okolí na průzkum. Nakonec se k nám připojil i A159, který celkem rychle vystřízlivěl po jednom kafi. Prvním cílem naší cesty byla továrna. Celou dobu jsme slyšeli mírné dunění, které se odtamtud ozývalo, odvodili jsme tedy, že pracuje i v noci. Okolo celé továrny je cca 4 metry vysoká zeď. Obcházeli jsme ji poměrně dlouho, než jsme dorazili ke vchodu. Naším plánem bylo vloupat se dovnitř, ale odložili jsme jej po zjištění, že jsme kousek od hradu. Ten, obehnán taktéž kamennými hradbami, jsme obešli až k malým vrátkům, které jsme se rozhodli prozkoumat později. Vraceli jsme se zpět podél hlavních vrat ke zdi továrny, když jsme uslyšeli zvuk motoru. Zatímco jsme se urychleně schovali, projela kolem nás limuzína, pravděpodobně s lordem Barkem. Do hradu bychom se ale nepozorovaně hned té doby nedostali, pokračovali jsme tudíž dál k vrátkům od továrny. A159 a A160 vnikli pomocí paklíčů dovnitř s jednou vysílačkou, já a agent A111 jsme s tou druhou čekaly venku.

Nutno podotknout, že běželo venkovní osvětlení ve městečku i na hradě, jelikož pár chvil na to všechno zhaslo, až na věžičku nad hradem, a ustalo dunění z továrny. Kolem tovární zdi projelo auto směrem od hradu k městu a my jsme se je rozhodly následovat. Po vejití do města se ode mě A111 odpoutala a šla prozkoumat jeden z domů, v němž se kupodivu svítilo. Já jsem pokračovala pomalu dál za zvukem motoru v domnění, že mě agent brzy dohoní. Až jsem se najednou ocitla v úplné tmě a tichu, úplně sama. Auto zastavilo a agent A111 nikde. Pár chvil nato se ozval zvuk zabouchnutých dveří a někdo se rozeběhl směrem ke mně. V prvotním šoku jsem se snažila ukrýt, když se však ozval výkřik (ani nevím, jestli jsem to nevykřikla já) a ozval se opět zvuk motoru, vzala jsem nohy na ramena a běžela do nejbližší boční ulice, kde jsem zapadla do jednoho z vchodů. Auto ulicí projelo bez toho, že by si mě všimlo. V tu chvíli se směrem od hradu rozsvítila zvláštní červená záře přes celou oblohu. Zčásti díky tomu jsme s A111 zjistily, že se schováváme v téže ulici. Ovšem obě jsme svítily. Z našeho oblečení (nebo i těl) vycházela záře podobná té, kterou jsme před chvílí viděly z hradu.

Z ničeho nic se najednou objevili oni, nejspíš obyvatelé městečka, ovšem měli velice divné pohledy a chodili jako roboti, jako jedna bytost s množstvím končetin. Obě jsme utíkaly na křižovatku, kde jsme však zjistily, že se ty divné bytosti srocují ze všech stran. Běžela jsem tedy k nejbližšímu domu a tloukla do dveří. Otevřela mi bohužel jen další loutka. S tasenými zbraněmi jsme s A111 běžely skrze zahrady s plánem dostat se k našemu autu a odjet. Cestou jsme byly donuceny plán změnit, jelikož klíče od auta měl A160 u sebe. Dostaly jsme se tedy aspoň do kufru, kde si agent A111 vzala zbraň a lano.

Vběhly jsme do hotelu a během toho, co jsem barikádovala dveře, A111 zastřelila vrátného. Bylo vysoce pravděpodobné, že bude taktéž tou ovládanou bytostí, jako ta stovka lidí na náměstí, která nás vytrvale pronásledovala. Bohužel ale, co se z jeho chování těsně před smrtí dalo vyčíst, byl asi normálním neovlivněným člověkem. Navíc, pokud by byl probuzeným, nejspíš by nezemřel tak „snadno“. Každopádně jsme vyběhly nahoru do pokoje mužů a po zabarikádování se, jsme pozorovaly dění na náměstí přes okno.

Rozsvítila se pouliční světla. Přijeli agenti A160 a A159 a odjeli s autem. Už jsme nesvítily. Přijel lord Bark. Vystoupil k nám po schodech a vyzval nás k tomu, abychom šly s ním. Po krátkém váhání jsme přistoupily. Odvezli nás do hradu, kde jsme měly rozmluvu s lordem Barkem, přičemž hlavní informace jsou obsažené ve zjištěných informacích. Co je nejzvláštnější je způsob, jakým jsme se odtamtud s A111 dostaly. Lord Bark nás pustil s tím, že vyřídíme našim šéfům, aby je nechali na pokoji. Pak nás volně nechal jít.

Cestou přes hlavní bránu jsme narazily na A160 a A159, kteří byli evidentně v nesnázích, jelikož na jednoho mířil hlídač zbraní a druhý byl tuším zneškodněn. Řekly jsme, že patří k nám a že nás lord Barc pustil, tak nás nechali jít také. Ihned jsme odtamtud odjeli.

Jedna z Teslových věží se nachází ve věžičce nad hradem. K ovládání lidí z vesnice je používána právě tato věž a možná i další. Probuzení jsou lidmi s kolektivním myšlením (již dříve nadhozená telepatie?), snaží se potlačit individualitu, lord Barc sám jako individualita funguje pouze proto, že s námi musí komunikovat a my (jako normálně smýšlející) bychom nikoho jiného neuznávali. Cílem organizace je probudit co nejvíce lidí, tvrdil nám to lord Barc a i se tak choval (pustil nás pouze s tím, že je máme nechat na pokoji). Spouštění „probuzení“ je provázeno tou září nad hradem (uvedení Teslovy věže do chodu?), přičemž člověk, který je tou dobou venku, později nějakou dobu září taktéž.

Kde jsou další věže? Je potřeba zničit nám známou nad hradem a ty případně zbylé. Existují další probuzení, kteří fungují dočasně jako individuality? K čemu je továrna? Co je to woolf, pokud doopravdy existuje?