Pro účely konspirace se naše jednotka vydávala za skupinu starých přátel z university, kteří si společně vyrazili na výlet na ryby. V rybářské vesnici nedaleko od cílového ostrova jsme si pronajali bárku a udice a vyrazili na volné moře. K ostrovu jsme dorazili po pár hodinách, cestu nám komplikovalo především nepříjemné počasí a špatné povětrnostní podmínky, které jsou v tomto kraji zřejmě běžné. Po cestě jsme potkali jeden maják, jehož správce nás zpozoroval a pravděpodobně se nás snažil odradit od vstupu do zakázaného (a zaminovaného) prostoru v okolí cílového ostrova, když jsme ale změnili kurz více na sever, přestal si nás všímat. Ostrov má jeden přístav mimo který je kvůli útesům velmi těžké přistát. Přístav sám ale není příliš hlídán – v jedné budově zřejmě bydlí správce přístavu, který ale ze svého příbytku za celou dobu nevylezl a naši přítomnost vůbec nezaregistroval. Pronikli jsme na jedinou zde kotvící loď (velký nákladní tanker plný nádrží s tekutým kyslíkem a technickým lihem) a pomohli jeho posádce (dva neozbrojení muži, obyčejní námořníci, ale formálně, jak se později ukázalo, příslušníci armády) s opravou zadřeného motoru. V nastalém zmatku jsme se vydávali za jejich kolegy a zjistili několik cenných informací. Po nějaké době přijelo nákladní auto s cisternou, do kterého jsme začali přečerpávat náklad lodi. Posádku automobilu tvořili dva vojáci a oproti svým kolegům-námořníkům byli výrazně podezřívavější. Z počátku se nám dařilo odvracet jejich podezření, ale když začali neoblomně požadovat naše vojenské knížky, nezbylo nám, než je fyzicky zlikvidovat. Pro zamaskování stop jsme se rozhodli způsobit „nehodu“, při které došlo k výbuchu nákladu lodi i cisterny a my mohli nepozorováni opustit ostrov. Při cestě u ostrova jsme viděli pokusný start jakési rakety – tedy to, na co zdejší základna pravděpodobně potřebuje tolik ethanolu a tekutého kyslíku.

Během naší mise jsme zjistili několik základních údajů o ostrově: - je obklopen námořními minami, mapu zachycující jejich polohu ale máme (viz příloha) a dá se skrze něj bezpečně projet, - je zde nejspíš pouze jeden přístav, kde se dá rozumně přistát, přistání kdekoli jinde by bylo úkolem pro zkušeného námořníka, - ostrov není příliš hlídán, v přístavu nejspíš vůbec není ozbrojená hlídka a když, tak pouze malá, neviděli jsme žádné strážní věže ani námořní hlídky, - na ostrově se nachází vojenská základna s posádku čítající desítky mužů, ve které jsou zřejmě vyvíjeny raketové zbraně (v příloze přibližná mapka ostrova), - základna potřebuje ke svému provozu velké množství ethanolu a tekutého kyslíku, které pravidelně dodávají nákladní lodě (viz příloha – harmonogram dodávek, poloha přístavu na pevnině atd.). Především se nám ale podařilo zajistit základní dokumenty, jejichž duplikáty by měly umožnit přístup další jednotky na ostrov: - vojenské knížky příslušníků posádky ostrova i námořníků dovážejících suroviny (viz příloha), - dokumentaci lodi přivážející suroviny, její identifikační kódy, mapy, dodací listy atd. (viz příloha).

Podařilo se nám najít a zajistit vhodnou přístupovou cestu na ostrov pro další jednotky, nezjistili jsme ale téměř nic o samotné základně a jejím provozu – co je zde vlastně vyvíjeno, na základě jakých technologií a k jakému účelu? To je možný úkol pro další misi.