Po zážitku uplynulé noci jsem se vydal do města, abych si pořídil něco na obranu, pokud bych se měl s nějakým stvořením zase utkat. Podařilo se mi sehnat elegantní vycházkovou hůl, uvnitř které byla skryta čepel. V obchodě jsem při té příležitosti narazil na známé tváře A270 Tomas Brown a A212 Zoltan Kerezsky. Také sháněli lepší výbavu.

Vydali jsme se společně do přístavu. Nad kanálem, ke kterému nás už dříve zavedly stopy, se nakláněl policista. Strážník Muldoon se snažil objevit stopy, aby prokázal pro nadřízeného jeho teorii. Potom odjel na motorce. Z kanálu vycházel skutečně velmi odpudivý zápach. Našli jsme přístupnější vchod do kanálu v nábřežní stěně. Museli jsme jen trochu rozevřít mříže, abychom se dostali dovnitř. Před vchodem ležel muž se samopalem. Byl roztřesený, protože právě ztratil přítele. Z kanálu se vyřítilo podivné stvoření, patrně nějaký druh nakaženého. Jeho hlava připomínala hlavu žáby. Tělo mělo mimořádně odolné. V souboji mě strhnul do vody a tak jsem přišel o část vybavení. Do souboje se zapojila neznámá osoba, vypadala jako fotograf. Nakonec to stvoření ustoupilo a my využili šance na ústup. Až v garáži jsme si uvědomili, že je s námi v autě i ten neznámý muž. Seznámili jsme se s Bedřichem Starým, agentem A231. Odpoledne jsme se vrátili do doků vylovit z vody předměty ztracené při souboji. Setkali jsme se s Litou Chantler.

Bedřich nás požádal o doprovod na místní hřbitov. Opatřili jsme si sekery a vydali se tam ještě před setměním. Na hřbitově byl všetečný hrobník William Yorik, ihned si nás všiml. Později v noci jsme se na hřbitov vrátili. Bedřich narazil opět na Yorika. Po chvilce na nás zaútočili nakažení a ghúlové. Výhodu úkrytu a přípravy na noční potyčku brzy nepřátelé otočili díky jejich množství. Já a Bedřich jsme byli zraněni. Do souboje se na naší straně zapojili hrobník Yorik, Lita Chantler a jakási jeptiška, sestra Mary. Když bylo po všem, ošetřila nás sestra Mary. Zdá se, že jsme jim posloužili jako vábnička na příšery.

Vrátili jsme se znovu do přístaviště. Nechápu, co následovalo, ale s Bedřichem jsme pozorovali, jak Zoltan následovaný Thomasem chodí v kruhu. Pořád do kola. Každé další kolo se zmenšovalo. Vůbec na nás nereagovali. Pak si řekli o sekeru. Každý dostal jednu. S Bedřichem jsme se pro jistotu trochu vzdálili. Po delší době Zoltan a Thomas přišli k sobě. Mluvili cosi o jiném světě. Následoval odpočinek.

Příští den jsme vyrazili získat nové informace. Mistr Luke byl první, za kým jsme se vypravili. Byl to nějaký samozvaný odborník na tajemná vědění. Jednání s ním bylo vypjaté. Zoltan a Thomas už s ním mají nějakou nepěknou historii za sebou. Rozhovoru s ním jsem nerozuměl. Zoltan a Thomas se tvářili více zasvěceně. Rozhovor s odborníkem na univerzitě byl opět o okultních vědách, ale porozumění mi nepřinesl. Bohužel mě zážitky uplynulého dne nepomohly pochopit logiku za tím, co se teď vlastně kolem mě děje.