Byli jsme vysláni, jako obvykle s minimem informací, abychom vyšetřili podezřelé změny v chování obyvatel v jakémsi bezvýznamném městečku Krüt v Alsasku. Jednoduchá a bezproblémová mise, řeklo by se; nebýt ovšem toho, že se jedná o území ovládané nacisty. Ještě než jsme s agenty A119, A125, A126 a A127 (vsadím se, že toho k nám přiřadili jen kvůli jeho národnosti) nasedli do půjčeného auta, bylo mi jasné, že za tím zdánlivě banálním případem se skrývá nějaká skopčácká lumpárna. A taky že jo. Když jsme dorazili na místo, přivítalo nás doslova dusné ovzduší znečištěné nějakými výpary. Pachem se blížily desinfekci a zběžný průzkum odhalil, že vycházejí z budovy místní chemičky. Háček byl v tom, že ta fabrika byla oficiálně nepoužívaná už od války. Ubytování nám poskytl majitel jediného hotelu ve městě. Na jméno si nevzpomenu, ale to ovzduší mu evidentně nedělalo dobře. Neustále pokašlával a choval se… divně. Stejné problémy provázely většinu místních. Po krátkém pátrání jsme seznali, že chemička vykazuje veškeré známky opuštěnosti, a je-li tedy používána, pak tajně. Kromě továrny se brzy objevil další podezřelý cíl, a totiž místní doktor, který měl ve městě pracovat sotva rok, a nyní měl kvůli stavu ovzduší práce nad hlavu. Co když ho tam ale nastrčili ti samí lidé, kteří zneužívali opuštěnou továrnu? Co by mu bránilo dopovat místní nějakými svinstvy a mít je tak pod kontrolou? Proto jsme se zaměřili na oboje - chemičku i doktora. Podám zprávu jen o pátrání ohledně chemičky, neboť interogace doktora jsem se nezúčastnil. Areál továrny byl vzhledem k městu nezvykle velký, jen obejít ho trvalo několik hodin (i kvůli špatnému terénu). Poměrně rychle jsme však našli to, co jsme potřebovali - železnici vedoucí do továrny, zjevně nedávno znovu používanou. Teď už by stačilo jen počkat si na příští vlak… kdyby se nám na paty nepověsilo gestapo. Vlastně ani nevím, kdo první si těch nenápadných chlápků v kabátech všiml, ale byli tam. Nemám tyhle lidi rád, slyšel jsem o nich už dost hrozných věcí. Ano, ještě před časem mi dělalo problém zamířit zbraň na člověka, ale teď jsem měl sto chutí některému z nich provětrat mozkovnu. Jak ale říkal náš Němec, museli jsme být opatrní. Nebezpečná noční akce nám odhalila, že pod rouškou část továrny ožívá a překladiště, které přijímá vlaky s podezřelým nákladem, je chráněno silnou ozbrojenou posádkou. Na konfrontaci s gestapem nakonec přece jenom došlo. A to právě té noci, kdy jsme byli nuceni opustit město samotnými jeho obyvateli, kteří nás s noži v rukou a s nepřítomnými výrazy v tváři přesvědčovali, abychom odešli. Šel z nich docela strach. Večer jsme tedy opustili město a vyjeli si autem s tím, že si uděláme piknik v bezpečné vzdálenosti a na noc se vrátíme k továrně. Cestu nám ovšem zkřížil automobil s dvěma gestapáky. Díky naší palebné převaze dopadlo setkání v náš prospěch. S mrtvolami jsme se nezdržovali, stejně by je nebylo kam uložit. Po vzrušující přestřelce jsme měli dost času připravit se na noční akci - přepad vlaku a zajištění podezřelého nákladu. Podle plánu jsme měli přehodit výhybku a tím donutit strojvůdce zastavit, pod hrozbou násilí ho donutit otevřít náklad, odebrat případné vzorky a zmizet s autem do Francie. K tomu bylo ovšem nutné vyřadit zabezpečovací zařízení, a právě přitom jsme se od hradlaře dozvěděli, že gestapo uzavřelo všechny silnice odtud. Proto jsme změnili plán a rozhodli se vlak rovnou unést. Mírné komplikace způsobila nečekaně silná a ozbrojená posádka vlaku, nicméně po její likvidaci nám nic nestálo v cestě a my jsme mohli s uneseným vlakem dojet do bezpečné vzdálenosti, a odtud do Francie. Bohužel, o nákladu jsme nezjistili nic bližšího než to, že je velmi nebezpečné ho byť jen otevřít. Celá záležitost ale zjevně ukazovala na nekalé praktiky nacistické vlády, která bez vědomí svých občanů provádí nezabezpečenou výrobu škodlivých produktů v obydlené oblasti.

Ve městě Krüt je opuštěná chemička tajně používána pro výrobu neznámých produktů, přičemž dochází k úniku škodlivin do ovzduší a půdy (vody). Je pravděpodobné zneužívání otrocké práce politicky nepohodlných osob. Unikající látky mají neblahý vliv na lidské zdraví (příznaky podobné chřipce), ale především na psychiku, neboť způsobují pozměněné stavy mysli, v nichž postižený zapomíná na svou identitu a může být okolí nebezpečný.

Nebylo zjištěno, jaké produkty jsou vyráběny v chemičce u města Krüt. Nebyly odebrány vzorky. Nebylo prokázáno přímé propojení výroby a nacistického vedení, i když je to více než pravděpodobné.