Už jsme v tomto městě opravdu dlouho. Je tu jedno tajemství vedle druhého a lidi tady jako by to snad ani nezajímalo. Poté, co jsme vypálili hotel, ve kterém žila jakási hmota, která se nás pokusila napadnou (hmota bohužel zmizela do bažiny) jsme se rozhodli, že zneškodníme parazity, žijící ve slimácích v bažině. Našli jsme skvělé řešení v podobě DDT, což je chemikálie, která by způsobila postupný úhyn slimáků – a snad i prastarého. Městské rada, ke které se tento návrh dostal, se však postavila odmítavě k tomuto řešení.

Když nám to nevyšlo s DDT, obrátili jsme svou pozornost na čističku. Její vyřazení by značně uškodit slimákům a parazitům v nich. Možná i prastarému.

Vypravili jsem se tedy za reverendem, který se o sabotáže v čističce pokoušel. Ukázalo se, že čistička a chemička jsou pro něj jedno a to samé a že se domnívá, že čistička močálu škodí, když funguje. Překvapilo nás to, ale využili jsme toho. Ochotně tak souhlasil s naším plánem, že chemikálii v čističce (látka, která způsobuje vločkování nečistot) vyměníme za neškodnou vodu. To se ale ukázalo jako nerealizovatelné.

Zvolili jsme tedy jiný postup. Vypravili jsme se poškodit čerpadla (ve všem nám radil pak King, reverendův člověk). Přes jisté komplikace se nakonec Limovi podařilo čerpadla zneškodnit a způsobit tak několikadenní odstavení čističky. Byli jsme ale viděni a některé naše maskovací manévry byly prohlédnuty, takže v Readingu už nejsme vítaní. Možná kdokoliv jiný bude též hned podezřelý a nebudou se s ním párat.

Slimáky jsme ale zneškodnili a s nimi i parazity, kteří žijí v nich. Prastarý nevyplaval, pavouci zatím také žijí (na ty by ale to DDT fungovalo), ale stálo to za to.

My už z Readingu raději mizíme.