A107 Imogen Hedvig Irene Coulton
M4 Pražský fantom
A109 jsme potkali při spojeném vyšetřování pražských vražd a uprchlé vlčí bestie. Nabídl nám pomoc, bez které bychom se byli těžko obešli, což se týká jak jeho kontaktů v novinách, tak i lidského přístupu, který nám otevřel dveře, u kterých bychom my ostatní nejspíš pohořeli. Tvrdí o sobě, že je naivní a důvěřivý, ale již od počátku nevěřil naší krycí historii, která byla paradoxně až na pár pozměněných či vynechaných detailů pravdou. Nicméně přesto je to čestný a spravedlivý člověk, kteréžto vlastnosti ho připravily o práci. Je věřící. A109 je velmi manuálně zručný, zároveň se ve Velké válce naučil ovládat zbraně. Působí na mě velmi důvěryhodně. Řekla bych, že bych mu svěřila svůj život, ale v praxi se to vlastně již stalo - a nezklamal.

A108 Nikolaj Pavlovič Zubov
M4 Pražský fantom
Pan Arnošt Kovář je dobrý slovanský chlapík. Ač svalnaté postavy bulldoga s rukama jak lopaty, tak se v něm skrývá úcta k životu. Je opatrný, přemýšlivý a diskrétní. Jeho přístup k zaměstnání, službě je velmi svědomitý, v tuto chvíli je bez práce a vřele jej doporučuji do našich služeb. Ve vypjatých chvílích se nebál postavit nebezpečí čelem s tím, co měl zrovna po ruce, v našem případě konkrétně hasák. Též disponuje užitečným kontakty v Československu.

Středně vysoké, podsadité postavy, nápadně velké ruce. Hnědé oči, tmavé vlasy, nakrátko střižené. Knírek pod nosem. Nosí obyčejné oblečení, sako a košili nezapnutou u krku.

Působí jako obyčejný člověk. Spíše naivní a snílkovský typ. V jednání s lidmi se snaží spíše reagovat, než sám určovat směr. Neskrývá příliš dobře své pocity.

Údržbářské a opravářské práce hrubšího charakteru. Práce s autogenovým hořákem, práce na soustruhu.

Odhad charakteru/nálady ostatních osob, které se odráží v předpovědi jejich chování a činů v daném okamžiku.

Až paranoidní nedůvěra v policii, co se týká odhalování zločinnosti. Silná citová vazba na syna Antonína (žije u bratra a švagrové).

Narozen ve smíšeném česko-německém vztahu. Matka, Němka, zemřela za záhadných okolností, zřejmě zavražděna zastřelením, celá záležitost místní četnickou stanicí vyhodnocena jako úraz. Z toho pramenící nedůvěra v policii. Po vyučení strojním zámečníkem nastoupil vojenskou službu jako pěšák, později zařazen jako opravář/mechanik. Po skončení Světové války nastoupil jako údržbář v Českomoravská-Kolben-Daněk v Praze. Propuštěn zřejmě z důvodů smíšeného původu. Žena mu zemřela po porodu syna Antonína, od té doby syn žije u mladšího bratra Josefa, A. Kovář vydělával v Praze peníze na živobytí.

• Jan Holý - novinář

• Toníček Kovář - 13 letý chlapec, který i přesto, že pro Arnošta znamená mnoho, zůstává v Mělníce, kam se Arnošt dostane jenom málo. Vyrůstá v rodině Arnoštova mladšího bratra Josefa.
• Josef Kovář - mladší a ten více oblíbený bratr, pracuje jako truhlář v Mělníce. Právě jemu a jeho ženě Emílii posílá Arnošt větší část výplaty za to, že se starají o jeho synka, na kterého by sám neměl čas.
• Leopold Šmíd - farář v kostele Krista Krále ve Vysočanech. Arnošt, pokud netráví neděli v Mělníce, navštěvuje nedělní mše. Přestože jeho víra je spíše vlažná, spíš z úcty k pevné víře svého otce a ze zvyku.
• Hans Bauer - Arnoštův nejstarší spolupracovník z party údržbářů, Němec, ale svým „němectvím“ se neohání, jako jiní, kterým politika sousedního státu nahnala sebevědomí. Jedenkrát až dvakrát týdně spolu hrávají karty v hospodě po práci.
• Jan Holý - další Arnoštův spolukarbaník, sloupkař z jednoho pražského plátku, jehož jméno Arnoštovi vždy vypadne z paměti. Svými jízlivými poznámkami si často oba dělníky dobírá, ale v zásadě je to slušný člověk.
• Pavel Brixa - poslední z mariášového kvarteta, tento je postarším mlčenlivým taxikářem. Pokud už něco řekne, dlouho se rozmýšlí a neplácá do větru.