A236 Karl Schmitt

Karl již od dětství vynikal manuální zručností, ale i bystrým mozkem a jeho otec Otto, který vlastnil opravnu automobilů, se snažil jeho talent pěstovat s nadějí, že jednou převezme rodinný podnik. Vypukla však Velká Válka, a Karl byl ve svých sedmnácti letech odveden na vojnu. Po absolvování základního výcviku prošel ještě rozšířeným výcvikem pro ženisty a byl přidělen k pioneerebattalion do regimentu polního delostřectva. Po několika měsících si podal žádost o převelení k logistickému pluku jako mechanik, kterou odůvodnil svými znalostmi z autodílny, a konstatováním, „že by tam byl užitečnější.“ Bylo mu vyhovělo jen částečně, protože převelen byl, ale místo k logistikům byl poslán do jedné z beutepanzerabteilung, tedy k tankové jednotce Německé Říše využívající převážně ukořistěnou britskou a francouzskou obrněnou techniku. Tam pomáhal ostatním mechanikům s údržbou a opravou motorových vozidel, jak náklaďáků, tak i obrněných aut a tanků. Často se tedy pohyboval blízko frontové linie, a několikrát byl i vyslán do boje jako palubní mechanik, kde se potkal s nepřítelem tváří v tvář, když bylo jejich vozidlo zasaženo a osádka byla nucena stroj opustit. V září 1918 byl Karl zasažen šrapnelem z dělostřeleckého granátu a zbytek války strávil v nemocnici a lazaretu, zde se léčil ze svého zranění.

V roce 1920 utekl z Weimarské Republiky do Spojených států, kde si po pár týdnech našel práci jako automechanik v servisu vlastněným imigranty z Itálie, kteří přišli ještě před válkou. Ti mu pomohi se naučit anglicky (i když mu zůstal znatelný přízvuk), sehnat důstojné bydlení a všimli si i jeho technického nadání, načež mu umožnil vystudovat technickou vysokou školu. Po vystudování působil jako hlavní mechanik v dílně, kterou po smrti majitele výhodně odkoupil. Později začal pracovat jako konstruktér automobilových komponentů a své působení rozšířil i mimo automobilový průmysl, a to hlavně do strojírenského a elektrotechnického průmyslu, ale i zbrojního průmyslu. Díky své autodílně, projekční kanceláři a kariéře středně malého podnikatele nemá problém s nedostatkem financí, ale má problém je smysluplně utrácet.