Obsah

Hlášení M49-A177

Mise
M49 Odpadlík
Autor hlášení
A177 Jürgen Schnitter

Účastníci

agenti + Barnabáš Gál, Jan Skrzetowski, Vlado…?

Zadání úkolu

Zjistit co nejvíce informací o tom, kdo si skutečně objednal díly firmy Sommerfeld pro stavbu Teslovy věže a na co se mají tyto součástky dále použít. Ve hře jsou kromě jiného i organizace jako Zlaté kolo či Probuzení.

Průběh mise

Jako první kontakt a odrazová informace je Herr Otterbach. Tento člověk si měl dané díly objednat a tudíž byl jedním z prvních cílů návštěvy.

Naše skupina se po krátké poradě a sebrání zásob vypravila do města Mischkal? a ubytovala se v hotelu na adrese Hauptbahnhofstraße 42. Kancelářské budovy a sklady, kterými měly díly procházet, se nacházejí v těsné blízkosti na adrese Hauptbahnhofstraße 12.

Poněvadž Teslovy věže potřebují pro svůj chod jisté podmínky, vytipovali jsme na mapě tři místa, které by k nim nejvíce vyhovovali a rozdělili se na tři týmy po dvou, abychom daná místa sběžně prozkoumali.

Kolegové Wagner a Vlado šli prozkoumat konec vlečné dráhy do jakéhosi lomu, já a kolega Skrzetowski jsme šli na kopec jižně od města a třetí dvojice G+G zamířili do jakýchsi jeskyní v údolí na severovýchodě (doufám, že si ten směr pamatuji správně) od města.

Jeskyně se ukázali jako obyčejné. Sice v nich byly nějaké „prázdné“ bedny, ale podle slov kolegů toto místo sloužilo zřejmě jen jako běžné cvičiště pro Hitlerjugend.

Kopec, který jsme prozkoumával já s kolegou Janem má na vrcholu základnu Hitlerjugendu. Proháněli se tam mladíci ve cvičebním úboru a kromě jiného i stavěli jakousi dřevěnou věž, na kterou montovali kabely. Nebyly jsme si úplně jistí, co tím sledují a jistá myšlenka o zástěrce pro stavbu Teslovy věže mě napadla, ale tuto domněnku nemám potvrzenou a je pravda, že dřevěná konstrukce asi nemůže účelům věže stačit.

Hitlerjugend však svojí úlohu plnil poctivě a hned si nás důkladně prověřili. Panu Skrzetowskému kontrolovali doklady a dostali také údaje o hotelu, ve které jsme bydleli s důrazem na fakt, že si nás oficíři ověří. Doufejme tedy, že z toho nebude nic vážného, čím bychom vzbudili podezření.

Výprava kolegy Wagnera a soudruha Vlada byla ale nejspíš nejzajímavější. Narazili totiž na lom, který měl být podle všeho již nějakou dobu zavřený a ve kterém spatřili ozbrojenou hlídku členů samotných SS manipulující s nějakými bednami! Jsme téměř přesvědčeni, že místo, kde se má celá věž stavět, je právě v tomto lomu, na kopci na konci staré vlečky.

Podrobný průzkum lomu a okolí ale nebyl proveden s ohledem na možné nebezpečí a komplikace viz níže.

V poledne proběhla kolektivní porada a řekli jsme si, že prověříme také sklad poblíž dráhy a kancelář pana Otterbacha. Ve skladu jsme našli jednu větší bednu firmy Sommerfeld s důležitou součástí, která souhlasila s našimi papíry, ale ještě než jsme stihli vymyslet co s ní, překvapili nás opět důstojníci SS, kteří si i s náklaďákem a dalšími ozbrojenými členy pro bednu přijeli.

Někteří z nás se ve skladu stihli schovat, někteří utekli, ale pan Skrzetowski a soudruh Vlado byli postřeleni. Důstojníci SS měli ale poněkud na pilno a ani se moc nesnažili naše kolegy pronásledovat, takže stihli utéct do bezpečí. Bednu s dílem ale odvezli na náklaďáku a my nestačili ověřit směr, kam přesně zamířili. I tak ale tušíme, že do lomu.

Využili jsme možnosti vyzpovídat pana Otterbacha, který na předávce bedny byl a vylákal jsem z něj informaci, že pan Otterbach o objednávce pro konečného zákazníka vlastně moc neví. Dostal tu objednávku od kolegy Heiko Busse, který má kancelář naproti němu.

Pana Otterbacha jsme tedy nechali na pokoji, protože evidentně nelhal a náš nový cíl se stal Heiko Buss.

Do budovy kanceláří jsme šli já, kolega Grabonov a Gál. Jak jsem psal, kolega Skrzetowski a soudruh Vlado někam utekli, ale protože jsme nevěděli kam, nechali jsme doktora Wagnera, aby šel na hotel a kdyžtak jim pomohl, pokud se tam setkají. Naštěstí se tak stalo a doktor oba ošetřil.

Naše situace v kancelářích se ale zkomplikovala. Pana Heika Busse jsme v kanceláři překvapili, ale náš nátlak se příliš nepodařil a došlo i na zbraně. Každopádně zkušený kolega Grabonov se ukázal jako pohotový a následně pana Heika s kolegou Gálem zpacifikovali.

Pan Heiko Buss se odprezentoval jako bývalý člen Sommerfeldu a měl u sebe důležité výkresy a dokumenty, které potvrzovaly, že se skutečně nejedná o obyčejnou Teslovu věž. Na výkresech byly navíc značky žlutého ozubeného kola a obrázek jakéhosi robota, na základě čehož jsme si domysleli, že s jednotkami SS nějak spolupracuje i organizace Zlaté kolo. Pod tíhou situace jsme ale museli rychle uprchnout, protože pan Buss by mohl vzbudit poplach.

Většinu dokumentů jsme ale zabavili, nechali pana Busse v zamčené kanceláři, spoutaného a v bezvědomí a celá naše skupina proto urychleně nasedla na nejbližší vlak do Polska, za hranice. Měli jsme veliké štěstí, protože vlak kousek před hranicemi zastavil a důstojníci SS jej důkladně prohledali. Náš pan doktor Wagner ve vlaku zůstal, protože nikdo neměl důvod jej z něčeho podezřívat, ale nás pět ostatních z vlaku pro jistotu vystoupilo a došli jsme do Polska pěšky. Ještě že tak, SS nám bylo v patách a určitě by nás mučili a postříleli, kdyby nás našli.

Tato mise byla tedy částečně úspěšná, potřebné informace jsme získali. Pokud však bude třeba se do města nebo k lomu vrátit, je potřeba mít se bedlivě na pozoru - ztrátu těchto dokumentů si SS za rámeček rozhodně nedá a okolí lomu hlídá skupina ozbrojenců…