Berlínský velitel mě přiřadil pro tuto misi k týmu pod vedením A113 tvořeného agenty A131, A128, A132 a A133. Jediná nám známá informace byla číslo vlaku (16 556) a skutečnost, že byl naposledy zpozorován ve stanici Čusovaja 31.5.1939 ve večerních hodinách. Cesta letadlem do Moskvy a vlakem do Čusovaje proběhla přes několikeré kontroly bez jakýchkoliv obtíží. Do Čusovaje jsme dorazili v odpoledních hodinách 16.6. Po jistém váhání na nástupišti jsme se znelíbili výpravčímu (výpravčí v některých případech bývají v této zemi velmi podezřívaví. Při jednání s nimi doporučuji velké opatrnosti). Rovněž došlo ke kontaktu se dvěma muži lepšího vzezření, kteří byli agentem A128 označeni za stranické činitele KSSS. Ke konfrontaci nedošlo. První noc byla strávena ve zdejším Hotelu. Agenti A131 a A132 provedli infiltraci a průzkum nádražních dep. V noci, kdy 16 556 projížděl zde byl skládán vlak 16 555. Nádraží neumožňuje svou velikostí skládání více vlaků současně. Usouzeno, že odtud ještě odjel v pořádku. Infiltrace proběhla bez komplikací. Ráno 17.6. pod krycím dotazem (stopování známého zaspavšího v osobním vlaku projíždějícím stejný týden kdy 16 556) byl výpravčí požádán agentem A128 o nahlédnutí do knihy jízd. Agent rychlým nahlédnutím měl zjistit směr odjezdu. A128 podal hlášení, že vlak 16 556 není veden v knize jízd. Jevil při hlášení známky pocitu viny - usvědčen ze lži jíž se snažil zakrýt selhání. A128 se ptal na špatné datum (v jiném týdnu než projížděl 16 556). Při zopakování pokusu (velmi riskantní pozn. A133) úspěšné zjištění. 16 556 pokračoval východně. Těsně před odjezdem A123 zamával z vlaku dříve spatřeným činitelům KSSS. Obdobným způsobem, pod několikerými záminkami, byl různými agenty vlak stopován nadále. Po dobu dvou dní jsme ho stopovali po malých stanicích a zastávkách. Na jedné zastávce (s výjimečně přátelským přednostou) přenocováno. V průběhu stopování bylo z knih jízd zjištěno, že vlak 16 556 byl tvořen lokomotivou a třemi vagony. Ze zastávky, která byla logickým způsobem označena za první, kde vlak už neprojel, jsme pokračovali pěšky do předchozí zastávky Stalinovo, protože příští vlak měl jet až příliš pozdě. Po cestě do Stalinova byla zpozorována nápadně vyhlížející věž/stožár v lese na západ od železnice. Pojali jsme podezření, že v budovách pod stožárem by se mohl vlak ukrývat. 18.6. kolem poledne byli tři vagony bez čísla pravděpodobně patřící hledanému vlaku nalezeny v zastávce Stalinovo (malá vesnice bez jakéhokoliv významu). Vagony hlídal nekompetentní příslušník rudé armády. Agentem 45 byl navázán přátelský kontakt (v zájmu mise byl příslušníkovi prodán dalekohled za menší obnos v rublech). V méně střeženou chvíli A123 vyháčkoval zámek na jednom z vagonů za účelem prozkoumání nákladu. Při otevření byl agent zasažen otravným plynem. Nastalý zmatek přivolal pozornost příslušníka rudé armády. Díky rychlému zásahu agenta 45 nepojal hlídač podezření. A123 byl pod záminkou úpalu mnou jemně ošetřen. Pozornost hlídače dále rozptýlili A113 a A132, když s ním šli na oběd. A123 se pokusil znovu nahlédnout do vagonu - vagon prázdný, zamořený neznámým dusným plynem. Mezitím voják (pravděpodobně uplacený západními cigaretami a dalekohledem) prozradil, že tu hlídá vagony už tři týdny (shoduje se s datem zmizení vlaku) a že odtud jezdívají vlaky do a z továrny (dříve zpozorované námi). Rozhodnuto o prozkoumání továrny. V odpoledních hodinách jsme vyrazili směrem k objektu továrny podél břehu řeky. Po třech hodinách chůze, kdy nikdy nebyla továrna viditelná, jsme zjistili, že jsme zabloudili. Rozhodnuto o bivaku u řeky. Noc proběhla klidně pod střídavou hlídkou všech agentů. Od rána, v husté mlze, jsme pod mou navigací pokračovali v cestě. Po dvou hodinách nalezen železniční most s cedulí „zákaz vstupu“. Cedule odstraněna agentkou A132. Pokračovali jsme po železnici přes most. Po půl hodině chůze továrna opět na dohled (po minutí jedné odbočky). A128 se pokusil o infiltraci objektu přes hlavní bránu pod záminkou namátkové inspekce. Neúspěch, hlídka zahájila palbu. Agentovi se podařilo uniknout. Druhé přiblížení vedeno přes prve minutou odbočku. Nalezena nehlídaná brána – vjezd k jinému skladišti vlečky. Za branou množství barelů označených: Hubert Strossmayer - Krüt, dle zápachu s identickou látkou jež zamořila vagony.
Při průzkumu brány A113 odhalil naši přítomnost našlápnutím na drát před bránou - nástražné poplašné zařízení. Kromě agenta 45 se všichni stáhli do úkrytu lesa. Agent na sebe navázal pozornost posádky, která jej pronásledovala a využil jejich střelby k fingování zásahu. Zůstal ležet na zemi. Dva muži z posádky, krytí čtyřmi dalšími (ostatní se vrátili do budov) se přiblížili prozkoumat tělo. Tohoto jsme využili k přepadení. V okamžiku otočení „těla“ agenta 45 je překvapil palbou z ručních zbraní a oba zabil. A123 pistolí zastavil jednoho z mužů, kteří poskytovali krytí. A132 zabila další dva. Já, s významnou pomocí A128 jsem zabil posledního z útočníků. Pro možnost přiblížení se k barelům a malé budově (pravděpodobně vstupu do podzemního komplexu) jsme se všichni vybavili plynovými maskami od zabitých z posádky. Agenti A131 a A128 se částečně maskovali bundami z uniforem těl. Muži z posádky byli oděni do tmavomodrých bund a kalhot, na hlavě měli modré barety. Vše opatřeno insigniemi - zlatým ozubeným kolem na černém poli a visačkou s legitimací. Dle jmen se jednalo o Rusy. Pokusil jsem se v rychlosti odebrat vzorky látky z barelů, ale byl jsem jí zasažen. Látka má vážné účinky na zdraví při nadýchání i kontaktu (s kůží v kapalné formě, s očima v plynné a pravděpodobně i kapalné). Všichni jsme ustoupili před příchozími posilami ostrahy. Agent 113 jako poslední ustupující hodil světlici do látky unikající z barelu v pokusu krýt náš ústup případným ohněm. Látka se projevila jako nehořlavá. Ústup proběhl úspěšně, již jsme nebyli zpozorováni členy ostrahy. Na nejbližší zastávce sovětských železnic na jih od Stalinova jsme nasedli na vlak a přes Čusovaju se dopravili do Moskvy. Z Moskvy jsme odletěli letadlem do Berlina. Přes několikeré kontroly proběhla cesta bez obtíží.
Sovětský svaz je země s tvrdým režimem, který je značnou částí obyvatelstva podporován, nebo nuceně podporován. Při jakémkoliv jednání s místními je zapotřebí značné opatrnosti kvůli jejich podezřívavosti. Čím dále od Moskvy a jiných významných měst, tím je situace snazší. V malých městech a vesnicích v blízkosti Uralu již nejsou potíže a místní jsou spíše zvědaví na návštěvníky protože: „Sem nikdo nejezdí.“ A113 zkoušel během našeho sledování vlaku sestavovat mapu sovětských železnic, ale ukázalo se, že jakákoliv navigace na železnicích v SSSR je krajně obtížná, či spíše nemožná.
Látka, která byla nalezena ve vagonech a barelech si nepochybně žádá další prozkoumání. Dle mého názoru jde buď o novou chemickou zbraň, nebo o odpadní produkt při výrobě něčeho ještě silnějšího.