Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hlaseni:m66_a67

Hlášení z mise

Mise
66
Autor hlášení
67

Průběh mise

Město Mischkal je pro zvídavé osoby poměrně nebezpečné a doufám, že sem nebudu muset zavítat i potřetí. Tak nějak jsem si totiž myslel, že naše návštěva bude mnohem poklidnější a že se tady zdržíme déle jak jednu noc.

Chtěli jsme s A15 prověřit hlášení, ve kterých se objevovali informace o podivném chování lidí. Vzali jsme sebou i dva další nadšence do dobrodružství, čehož nyní lituji, protože jsme je nejspíš jen zbytečně ohrozili na životě.

Od samého začátku pobytu v Mischkalu jsme měli nepříjemnosti s gestapem a příslušníky SS. Hned co jsme se ubytovali v hotelu, nalepili se na nás a už jsme se jich nezbavili. Zřejmě jsme sem dorazili v nevhodný čas. Chystaly zde nějaké pokusy na lidech a zároveň jim tito nějací lidé zřejmě utekli do lesů, takže všude byly zvýšené hlídky a omezený pohyb civilních osob.

Ve stejném hotelu jako my zároveň bydlel i důležitý doktor XY, jehož záslužnost na těchto pokusech byla okamžitě zřejmá. Měl jsem jedinečnou možnost si s doktorem osobně popovídat. Na svoji práci byl neuvěřitelně hrdý a bral jí skutečně vážně. I jemu ale ještě rozkazoval někdo další “ze shora.“

Na tomto neutěšeném místě jsme měli jisté štěstí a poslové boží nám večer ve svém kostele svěřili tajemství - mezitím, co se A15 zpovídal ze svých hříchů, předal mi mladý akolyta plechovku s chemickou látkou, kterou prý podávají mentálně retardovaným lidem, a které chtělo gestapo v rámci projektu Legie společně ovládat. Od této doby se ale situace výrazně zhoršila. Ke kostelu přijel náklaďák s důstojníky SS a agenta A15 i oba Věřící bez okolků zatkli a odvezli. Mě chtěli také zatknout, ale naštěstí se mi podařilo ztratit v nočních uličkách.

Popravdě, vzhledem k chování německých důstojníků jsem si myslel, že A15 už nikdy nespatřím.

Noc jsem strávil mimo hotel a přemýšlel, jak z této nepříjemné situace vybruslit. I moji kolegové (co jsem se dozvěděl později) měli nepříjemnosti a z hotelu museli utéct.

Naštěstí jsme se ale všichni zase druhý den sešli - na vlakovém nádraží. A15 byl donucen nasednout a odjet za doprovodu dvou příslušníků SS a moji kolegové nezávisle čekali na nástupišti také. Ačkoliv jsem věděl, že mě sledují, risknul jsem to a ujíždějící vlak na poslední chvíli doběhnul. Pomocnou ruku mi podal Gerhard i Jacopo, za což jsem jim vděčný. Bylo to opravdu těsné. Za prvé v tom, že mi vlak neujel a že se nám podařilo společně odjet, za druhé v tom, že mě nechytili. Ačkoliv mě při naskakování na vlak můj pronásledovatel střelil do nohy a Gerharda do ruky, vyvázli jsme bez trvalých následků.

A15 mi nestihl povědět jakým způsobem vyvázl od výslechu SS, ale měl zřejmě silný absťák po alkoholu či cigaretách, takže se nakonec dobrovolně napil obsahu z plechovky, která byla původně určena mentálně postiženým pokusným lidem.

Chvíli byl A15 úplně mimo, ale pak zřejmě ztratil spojení a vrátil se plně schopen mezi nás.

Vzhledem k vyhrocené situaci, opět jsme museli opouštět vlak za spěchu před plánovanou zastávkou - bylo velké riziko, že by na nás mohli čekat.

Shrnutí

Když bych měl získané informace shrnout: poblíž Mischkalu je lom, u kterého někde stojí Teslova věž. Zároveň je zde vybudovaný areál, ve kterém gestapo (+SS +DAF) tajně provádí výzkumy na lidech a snaží se jim měnit vědomí pomocí chemikálií a následných signálů vysílanými z Teslovy věže. Mají tak zřejmě za cíl vytvořit jednotně myslící Legii a tím pádem i zvýšení síly státu jako takového.

Před případným pobytem zde v brzké budoucnosti varuji, město je poměrně malé, hlídané a všichni podezřelí jsou aktivně pacifikováni.

hlaseni/m66_a67.txt · Poslední úprava: 2019/09/30 16:01 autor: jerson