Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hlaseni:m48_a81

Hlášení M48-A81

Mise
M48 Město veteránů
Autor hlášení
A81 Johann Stuhl

Průběh mise

18. únor 1939

Tato mise začala, když jsem se vrátil z M47. Doma na mne čekal dopis - jako kdyby na ústředí věděli, že jedu po nezdaru v M47 domů. Nelenil jsem a, odpočinul jednu doc a vyrazil ve svém modrém Benzu.

O týden později jsem zaparkoval v Kolíně u kavárny Wasserfrosch. Sedl si a konečně začal zkoumat kam dál mám a PROČ jet. Ani jsem nedočetl, když ke mně přistoupil muž ostřejších rysů. A15 je vskutku pozoruhodný člověk.

Cíl mise

  • Zjistit, na čem pracoval profesor Schard
  • Zjistit, co s jeho výzkumem dělá doktor Mika
  • Zjistit, k čemu slouží Nový Morsbach

O pár hodin později a 60 km východněji. Morsbach se Tvářil jako malé východoněmecké město. Měl ale jednu velkou nevýhodu - byl plný příslušníků SS. Což nepomáhalo našemu vyšetřování mezi místním obyvatelstvem.

Skoro zázrakem jsme sehnali dva pokoje. Během rezervace jsme na lokální mapě zahlédli několik označených míst ve městě a okolí. Nedalo nám to a jali jsme se je prozkoumat. (Dobře nám tak)

Jedním z oněch míst bylo místní sídlo SS. Kousek od něj mne zastavil člen státní bezpečnosti a vysvětlil mi, že v městě NESMÍM fotografovat. A že SMÍM odjet. Přislíbil jsem, že tak ráno (toto se stalo v podvečer) učiním.

Večer v hotelu jsme zabředli hovor s poslíčkem Grünerem, který nám mnoho zajímavého (popíši v bodech).

  • Profesor Schard byl vynálezce v oboru funkčních protéz
  • Někteří obyvatelé (či veteráni v Velké války) v Morsbachu byli těmito protézami vybaveni
  • Doktor Mika zřídil Nový Morsbach, aby pokračoval v Profesorově práci
  • Údajně však měl pracovat nejen s jejich těly, ale i mozkem
  • Mika by měl dokázat přenášet energii vzduchem

Následujícího dne jsme prozkoumali neznámou oblast (dle mapy) uprostřed místních lesů. Na vyznačeném místě se nacházelo sanatorium, resp.jeho pozůstatky. Opuštěná budova přímo vybízela k průzkumu. Smutek z opuštěnosti, překvapení z nečekaných setkání a údiv z nalezených stop nás provázely na každém kroku.

Nejprve jsme nalezli kancelář s výkresy mechanických končetin. Poté elektronické oči reagující na světlo. Téměř jako by neexistovala hranice mezi člověkem a strojem. Jeden z výkresů jsem sebral k dalšímu prozkoumání.

Nečekaně jsme se setkali i s jedním pacientem, který unikl všudypřítomnému plenění a ničení neznámého (v tuto chvíli).

Byl vděčný profesorovi Schardovi a naopak nás varoval před dr. Mikou. Ten prý lidi probouzí a mění ve válečné stroje. Slovo PROBOUZÍ se v Alfredově (tak se pacient jmenoval) popisu vyskytovalo opakovaně - a zřejmě ne náhodně.

Díky A15 jsme se v Alfredově vyjadřování alespoň trochu vyznali - „Písk, buch, buch, buch, cink, …“ mi vážně mnoho neříkalo.

Mika profesora vyhodil (možná i zabil).

Na závěr naší návštěvy jsme navštívili laboratoř. Našli několik rozřezaných těl s vmontovanou kovovou destičkou do lebky. A15 tvrdil něco o rouhraní (zřejmě pro přenos).

Jedno tělo bylo připojeno k záznamníku a rozbité baterii. Tu jsem nahradil funkční a vyslechli tohoto „očitého“ svědka. Měl jsem po ruce tužku a papír. Co jsem zapsal uvádím níže.


Záznamy rozhovorů

Dr. Schard: Jak se cítíš?
Dnes velmi dobře.
… - …?
Děkuji.
… - …?
Dnes již ne doktore.
Chtěl by jsi se umět připojit? /pozn.A81 - možná narážka na odpojení mysli Probuzených/
Nerozumím.
Jaktože mi nerozumíš?
Není záznam. Omlouvám se.
Nemá to cenu. Proč to zase nefunguje?

Dr. Mika: Co to k čertu je?
Jsem záznamové zařízení.
Takovou věc tady nechci.

/poslední záznam/

… Co s tím?
… Nechceš jít na svačinu?
… Konečná?
… Dáme si pivo?
… Co s tím debilem?
… - …
… Tak co? Jdeš?

„Výslech“ ukončen křikem shora. Jak A15 zjistil, tak Alfred prožíval nehorázná muka. Protože byl z části z kovu, a v okolí začal vysílat někdo Probuzeným /pozn.: vše kovové je pak nabito energií/, bolelo jej vše. A15 mu chtěl pomoci, ale nestačilo to. Alfred se zabil.

Já zatím připravil únikovou cestu a sbalil pásku záznamníku /podle vyšetřování 1 měsíc čistého záznamu/.

Sanatorium obklíčili vojáci (lze předpokládat, že slouží dr.Mikovi). Někteří měli na rukou lafetované kulomety (zřejmě protézy), jiní měli zrychlené a zbystřené smysly.

Jednoho „zrychleného“ jsme zajali pár kilometrů od sanatoria (pozn.: cenou byl můj oblíbený Benz). Ukázalo se, že jde o retardovaného jedince. Když nebyl připojen měl svobodnou mysl. (Zřejmě stačí použít vhodný vysílač a lidé s implantovanou destičkou jsou loutkami).

Na závěr mohu jen říci, že nám pomohl jeden místní myslivec.

Zjištěné informace

Výsledky jsou jasné. Nový Morsbach čeká.

Přílohy

Plán ruky

Poděkování

Alfrede, děkujeme. Čest tvé památce. Tvé přání se pokusím vyplnit.

Alfred si přál se potkat s dcerou (dnes věk 25 let, Neuehausen)

hlaseni/m48_a81.txt · Poslední úprava: 2020/09/11 10:35 autor: jerson