Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hlaseni:m48_a81

Hlášení z mise

Mise
48
Autor hlášení
81

Průběh mise:

18. únor 1939

Tato mise začala, když jsem se vrátil z M47. Doma na mne čekal dopis - jako kdyby na ústředí věděli, že jedu po nezdaru v M47 domů. Nelenil jsem a, odpočinul jednu doc a vyrazil ve svém modrém Benzu.

O týden později jsem zaparkoval v Kolíně u kavárny Wasserfrosch. Sedl si a konečně začal zkoumat kam dál mám a PROČ jet. Ani jsem nedočetl, když ke mně přistoupil muž ostřejších rysů. A15 je vskutku pozoruhodný člověk.

Cíl mise:

  • Zjistit, na čem pracoval profesor Schard
  • Zjistit, co s jeho výzkumem dělá doktor Mika
  • Zjistit, k čemu slouží Nový Morsbach

O pár hodin později a 60 km východněji. Morsbach se Tvářil jako malé východoněmecké město. Měl ale jednu velkou nevýhodu - byl plný příslušníků SS. Což nepomáhalo našemu vyšetřování mezi místním obyvatelstvem.

Skoro zázrkem jsme sehnali dva pokoje. Během rezervace jsme na lokální mapě zahlédli několik označených míst ve městě a okolí. Nedalo nám to a jali jsme se je prozkoumat. (Dobře nám tak)

Jedním z oněch míst bylo místní sídlo SS. Kousek od něj mne zastavil člen státní bezpečnosti a vysvětlil mi, že v městě NESMÍM fotografovat. A že SMÍM odjet. Přislíbil jsem, že tak ráno (toto se stalo v podvečer) učiním.

Večer v hotelu jsme zabředli hovor s poslíčkem Grünerem, který nám mnoho zajímavého (popíši v bodech).

  • Profesor Schard byl vynálezce v oboru funkčních protéz
  • Někteří obyvatelé (či veteráni v Velké války) v Morsbachu byli těmito protézami vybaveni
  • Doktor Mika zřídil Nový Morsbach, aby pokračoval v Profesorově práci
  • Údajně však měl pracovat nejen s jejich těly, ale i mozkem
  • Mika by měl dokázat přenášet energii vzduchem

Následujícího dne jsme prozkoumali neznámou oblast (dle mapy) uprostřed místních lesů. Na vyznačeném místě se nacházelo sanatorium, resp.jeho pozůstatky. Opuštěná budova přímo vybízela k průzkumu. Smutek z opuštěnosti, překvapení z nečekaných setkání a údiv z nalezených stop nás provázely na každém kroku.

Nejprve jsme nalezli kancelář s výkresy mechanických končetin. Poté elektronické oči reagující na světlo. Téměř jako by neexistovala hranice mezi člověkem a strojem. Jeden z výkresů jsem sebral k dalšímu prozkoumání.

Nečekaně jsme se setkali i s jedním pacientem, který unikl všudypřítomnému plenění a ničení neznámého (v tuto chvíli).

Byl vděčný profesorovi Schardovi a naopak nás varoval před dr. Mikou. Ten prý lidi probouzí a mění ve válečné stroje. Slovo PROBOUZÍ se v Alfredově (tak se pacient jmenoval) popisu vyskytovalo opakovaně - a zřejmě ne náhodně.

Díky A15 jsme se v Alfredově vyjadřování alespoň trochu vyznali - „Písk, buch, buch, buch, cink, …“ mi vážně mnoho neříkalo.

Mika profesora vyhodil (možná i zabil).

Na závěr naší návštěvy jsme navštívili laboratoř. Našli několik rozřezaných těl s vmontovanou kovovou destičkou do lebky. A15 tvrdil něco o rouhraní (zřejmě pro přenos).

Jedno tělo bylo připojeno k záznamníku a rozbité baterii. Tu jsem nahradil funkční a vyslechli tohoto „očitého“ svědka. Měl jsem po ruce tužku a papír. Co jsem zapsal uvádím níže.


Dr. Schard - Jak se cítíš? Dnes velmi dobře.

… - …? Děkuji.

… - …? Dnes již ne doktore.

Dr. Schard - Chtěl by jsi se umět připojit? /pozn.A81 - možná narážka na odpojení mysli Probuzených/ Nerozumím.

Dr. Schard - Jaktože mi nerozumíš? Není záznam. Omlouvám se.

Dr. Schard - Nemá to cenu. Proč to zase nefunguje?


Dr. Mika - Co to k čertu je? Jsem záznamové zařízení.

Dr. Mika - Takovou věc tady nechci.


/poslední záznam/

… - Co s tím?

… - Nechceš jít na svačinu?

… - Konečná?

… - Dáme si pivo?

… - Co s tím debilem?

… - …

… - Tak co? Jdeš?


„Výslech“ ukončen křikem shora. Jak A15 zjistil, tak Alfred prožíval nehorázná muka. Protože byl z části z kovu, a v okolí začal vysílat někdo Probuzeným /pozn.: vše kovové je pak nabito energií/, bolelo jej vše. A15 mu chtěl pomoci, ale nestačilo to. Alfred se zabil.

Já zatím připravil únikovou cestu a sbalil pásku záznamníku /podle vyšetřování 1 měsíc čistého záznamu/.

Sanatorium obklíčili vojáci (lze předpokládat, že slouží dr.Mikovi). Někteří měli na rukou lafetované kulomety (zřejmě protézy), jiní měli zrychlené a zbystřené smysly.

Jednoho „zrychleného“ jsme zajali pár kilometrů od sanatoria (pozn.: cenou byl můj oblíbený Benz). Ukázalo se, že jde o retardovaného jedince. Když nebyl připojen měl svobodnou mysl. (Zřejmě stačí použít vhodný vysílač a lidé s implantovanou destičkou jsou loutkami).

Na závěr mohu jen říci, že nám pomohl jeden místní myslivec.

Zjištěné informace:

Výsledky jsou jasné. Nový Morsbach čeká.

Přílohy:

Plán ruky

Poděkování:

Alfrede, děkujeme. Čest tvé památce. Tvé přání se pokusím vyplnit.

Alfred si přál se potkat s dcerou (dnes věk 25 let. Neuehausen)

hlaseni/m48_a81.txt · Poslední úprava: 2019/04/01 13:23 autor: jerson