Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hlaseni:m32_a57

Hlášení z mise

Mise
32
Autor hlášení
57

Průběh mise:

Účelem mise bylo získat další informace o pokusech profesora Hübnera s přenosem vědomí mezi živým a mrtvým tělem. Navázali jsme na návštěvu agenta A36 v sanatoriu u profesora Hübnera, kde se mel původně zúčastnit experimentu s přenosem vědomí, ke kterému však tehdy nedošlo. Agent A36 a já (v rolích novináře a jeho asistenta) jsme se vydali za profesorovou matkou, od níž jsme se dozvěděli, ze profesor se v současnosti zdržuje na hrade Wewelsburg Agent A64 v Klubu německých turistu zjistil, ze hrad je soukromým majetkem (je zapsán na Oberführera Falkenhorsta) a do něj zakázán vstup. Presto jsme se rozhodli se tam vydat, a to ve dvou skupinkách: agenti A51 a A64 jako turisté (A51 s krytím malíře, který si chce nakreslit hrad a A64 jako jeho doprovod) a agent A36 a já jsme pokračovali jako novinář, který chce navázat na předchozí návštěvu u profesora a jeho asistent. Agenti A51 a A64 dorazili jako první a zjistili, ze hrad je pod důkladnou vojenskou kontrolou (dostali se jen k vnější bráně, ale byli víceméně pod pohrůžkou zastřelení vyhnáni a kresba agenta A51 byla zabavena a zničena). Je pravděpodobné, ze svým naléháním na vstup vzbudili pozornost a podezřeni místní posádky, ale podařilo se jim odjet do blízké vesnice. Jelikož jsem mel tušení, ze se jim moc nedařilo, rozhodli jsme se nechat mezi jejich a naší návštěvou větší odstup a zamířit zatím do nejbližšího hostince, což ale bohužel byl hostinec už ve vesnici pod hradem, kde právě byli agenti A51 a A64. Zatím co jsem obědvali a předstírali, ze se navzájem neznáme, dorazili do hostince (zřejmě také na oběd) dva důstojníci. Z nějakého důvodu (zřejmě proto, ze věděli, že byli na hradě), se začali zajímat o agenty A51 a A64, což došlo až k tomu, ze byli legitimováni a odvezeni na hrad. V tu chvíli, protože po nic na židlích zůstaly kabáty mimo jiné s pistolemi, jsem dostal ten nešťastny nápad, ze by bylo dobře, kdybychom ty pistole sebrali, aby je tady někdo (hostinsky, vojáci) nenašel. bohužel jsem při tom byl hostinským přistižen a tento přivolal vojáky z hradu (ke svému překvapení, protože poslal pro policii). Agent A36 a já jsme byli rovněž legitimováni a odvezeni na hrad. Tam byli mezitím A51 a A64 vyslechnuti místním důstojníkem, jehož se jim podařilo přesvědčit, ze jsou opravdu jenom malíř a turista a ze jim pistole (u jejichž sebrání od jejich stolu mne přistihl hostinský a které byly rovněž přivezeny na hrad) někdo podstrčil. Byli tedy propuštěni, bohužel tím důstojník nabil dojmu, ze jsem jim pistole podstrčil Já.. Mne se bohužel nepodařilo narychlo vymyslet lepší výmluvu, než že jsem si jich všiml ležících pod stolem/židlemi agentu A51 a A64, což mi (žádné překvapení) neuvěřil. Agent A36 se to pokusil vyžehlit poukazem na to, ze je novinář kterého profesor zná, jenže když pro profesora poslali, zjistili jsme, že tento zřejmě začíná přicházet o rozum a stává se silně paranoidním: agenta A36 sice potvrdil jakožto novináře kterého zná, jenže zároveň ho obvinil z toho, ze je špion, který na něm vyzvídá informace, takže jsme si příliš nepomohli. Byli jsme oba uvězněni s tím, že o našem osudu rozhodne důstojníkův nadřízeny. Agenti A51 a A64 mezitím dojeli do Berlina pro nove zbraně a další vybaveni, protože věděli, kde je přibližně cela v níž jsme vezněni (předtím v ní krátce byli zavreni oni) a agent A64 se rozhodl, ze vysplha po utesu, na nemz hrad stoji a pokusi se nas osvobodit. S nasazenim zivota tak také ucinil a podarilo se mu proniknout postranni brankou nejen do hradu, ale az do naší cely, kterou sperhakem otevrel a osvobodil nas. Když jsme jiz byli za hradbami a chystali se slezt, zrejme někdo z vojaku prisel do naší cely, takze se strhnul poplach. Agent A51, který byl s puskou a dalekohledem pripraveny na protejsim kopci, strelil strazneho na hradbach do ramene, aby mu zabranil zahlednout nas jak slezame po stene. Dolu jsme se bezpecne dostali, a i když jsme cestou od utesu byli spatreni a zahajili na nas palbu, dostali jsme se k mistu, kde agent A51 cekal s autem a stastne odjeli.

Zjištěné informace:

profesor Hibner se (evidentne i se svým asistentem, o nemz na hrade mluvil) presunul na hrad Wewelsburg, kde evidentne pokracuje ve sve praci a ani nase „navsteva“ ho evidentne neprimela zmenit znovu pusobiste. (poznamka: zvlastni je, ze při konfrontaci s agentem A36 uvedl, ze agent byl pritomen „poslednimu experimentu“ - znamena to, ze od te doby zatím zadny dalsiu neprovedl, nebo tim myslel „posledni v sanatoriu“)? Hrad lezi asi 100 mil od Berlina na skalnim ostrohu, k nemuz je jedinna pomerne uzka cesta vedouci k brane. Dole pod upatim ostrohu (ze strany cesty) je mala vesnice, ze strany skaly je u upati voda. Nahore nad skalou je ve zdi branka, která v teto době byla (nastesti) pomerne slabe hlidana (straz podrimovala), coz se ale, vzhledem k tomu, ze nepochybne byla identifikovana jako cesta kterou jsme unikli (vzhledem k tomu, ze jsme sesplhali skalu po lane, pravdepodobne vedi, ze se tudy i někdo dostal dovnitr a osvobodil nas), bude nyní hlidana mnohem pozorneji, ne li rovnou zabarikadovana. V okoli hradu byla silna mlha, natolik, ze se v ni hrad ztracel, nevime však, zda slo o jev vzacny nebo casty. Hrad je uredne zapsán na Oberführera Falkenhorsta a evidentne na nem sidli pomerne silna posadka a jakykoliv pristup do hradu nebo jen ke hradu je zakazan, stejne jako ziskavani jakychkoliv informaci (maleb) hradu. Posadka ma krome rucnich zbrani na hradbach kulomety, ma k dispozici (nejmene jedno) nakladni auto a další minimalne jedno osobní auto mají dustojnici. Další techniku ani tezke zbrane jsme nevideli, ale nejsou vylouceny. V hrade je vsude natazena elektrina a jsou zde alarmy. Vojaci zrejme bydli ve stanech které jsme videli na nadvori. Jedna z vezi je vstupni, ve druhé jsou cely a ve treti by mohla byt profesorova laborator (pouha domenka), hlavni budova slouzi jako spravni centrum a zrejme tam bydli dustojnici. Není to mu tak ale dlouho, jelikoz mistnost v niz jsme byli vyslichani ještě pachla zatuchlinou. Dustojnici (minimalne nekteri) evidentne jezdi na jidlo/piti do hostince v blizke vesnici (cesnice se k nim chovala jako k vazenym a castym hostum). Není uplne jiste, zda dustojnik, který nas vyslychal je Oberführer Falkenhorst, ale vzhledem k tomu, ze mi prijde nepravdepodobne, ze by se tam vyskytovali 2 dustojnici s touto hodnosti, je to dosti pravdepodobne. Zajimave je, ze mluvil o tom, ze o nas rozhodne nadrizeny – mohl sice mluvit o profesorovi, ale pochybuji, ze by vojak pouzil slovo „nadrizeny“ pro civilistu, i kdyby tento fakticky jeho nadrizenym byl. Je tedy dost dobře mozne, ze cele „operaci“ veli někdo s vyssi sarzi, zda je pritomen na hrade nebo ne je otazka, mohl mu planovat jen zavolat. Profesor evidentne zacal prichazet (bez ciziho zavineni) o zdravi rozum, minimalne ve smeru extremni paranoii (obvinil z toho, ze jsem na nem minule vyzvidal i mne, prestoze vedel, ze jsem tam vubec nebyl a ze predchozi „asistent“ agenta A36 byl asiat). Je pravdepodobne, ze jde z nejakeho duvodu o dusledek jeho práce.

Informace k došetření:

Bohuzel se nam nepodarilo zjistit nic noveho o profesorovu vyzkumu, tato otazka je tedy stále otevrena. Mozna by mohlo byt zajimave zjistit, kdo je hlavnim velitelem hradu (nadrizenym vyslichajiciho dustojnika), otazkou je, zda by nam to reklo něco o profesorove praci, pravdepodobne ne. Nevede do hradu jina cesta? (například tajna unikova cesta skrz nejake jeskyne ve skale, která by ustila nekde ve sklepeni).

Hodnoceni mise:

Bohuzel bych misi hodnotil spise jako neuspesnou, neboť jsme nezjistili to, proc jsme se na ni vydali (profesoruv vyzkum) a navíc dustojnik an hradu zna nase identity, takze bychom se vsichni ctyri (obzvlaste ja a agent A36) měli pravdepodobne Nemecku nejakou dobu vyhybat.

hlaseni/m32_a57.txt · Poslední úprava: 2018/10/17 22:09 (upraveno mimo DokuWiki)