Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hlaseni:m26_a34

Hlášení z mise

Mise
26
Autor hlášení
34

Průběh mise:

Mise navazovala na pokusy prof. Hübnera s přenosem vědomí a byla přímým pokračováním předchozích misí M13 (Universitní přízraky) a M23 (Skryté sanatorium). Táhla se nepřetržitě několik dnů, a vzhledem k tomu, že nebyly přímo naplněny dějem, působila zdlouhavost celé akce rozkladně a byla důvodem neshod mezi účastníky týmu. Dostali jsme za úkol prošetřit opět pokusy profesora Hübnera, ideálně v sanatoriu v lesích poblíž Luckau. Nicméně než jsme se vůbec dostali na místo, uplynulo několik dnů, během nichž se A36 pokoušel dostat z profesora co nejvíce informací ohledně tohoto tématu (více viz několik novinových článků, které stihl A36 vydat, popřípadě jeho hlášení). Mezitím se agentu 21 podařilo navázat spojení s ředitelem univerzity, kde Hübner kdysi působil a agentu 75 přivolat na sebe pozornost německé policie, která našemu týmu zabavila vysílačky. Kontaktu - profesoru samotnému - se představili agenti 36, 21 a 75 jako novinářský tým a v této sestavě přijeli později i do Luckau. Hübner bydlí v Berlíně v domě se svou matkou– Místo bydliště se nachází ve slušné, dobře osvětlené ulici. Během dne odjíždí do Luckau, kam dorazí kolem půl šesté večer, a vrací se zřejmě někdy během noci (neviděli jsme ho odjíždět). Toto není pravidelné, občas zůstává i přes noc. Já a agent 37 jsme z rozhovoru s vesničany (vydávali jsme se za turisty) zjistili, že místní se k sanatoriu příliš nepřibližují. V noci tam prý občas jezdí naplněné zakryté nákladní vozy a vrací se prázdné. Hostinský dal k dobru legendu o bývalém klášteru (dnešní sanatorium), kde obyvatelé spolupracovali s ďáblem a každý pocestný se ztrácel neznámo kde. Posléze dorazil „novinářský tým“ a byli pozváni dovnitř objektu. Já s agentem 37 jsme obcházeli v hustém dešti obvod areálu. Budova bývalého kláštera společně se zahradou je obehnána asi třímetrovou zdí (na překonání zdi nutno brát lano s kotvou). Budova sama na zeď nikde nenavazuje. Nahoře na zdi je stočený ostnatý drát pod elektrickým proudem, nicméně vypadá to, že je napájen z generátoru uvnitř v domě (a za hustého deště vypadl, proto jsme se posléze byli schopni dostat dovnitř). Za zdí, která je nejvzdálenější od vstupní brány, se nachází asi pět minut po pěšince v lese zřejmě pohřební jáma, plná popela a lidských kostí. Pro bližší informace viz zřejmě hlášení agenta 37 (a můj posudek na tohoto člověka!), který díky svému otřesnému chování do jámy spadl. Při pátrání se v blízkém okolí objevil jeden neznámý člověk v pršiplášti, ale k setkání naštěstí nedošlo. V nejvzdálenější zdi se nachází branka (myslím, že byla zamčená). Vede do oddělené části zahrady ve které se nachází zřejmě budova bývalé stáje, dnes asi krematorium. Nebylo zamčeno, dalo se vniknout dovnitř. V celé zahradě je vysoká tráva a sem tam křoviny, poskytující dostatečný úkryt. Část zahrady s márnicí je od zbytku oddělena drátěným plotem s brankou, která je sice taky zamčená, ale dá se vykopnout. Musím podotknout, že ve chvíli, kdy jsme přelézali venkovní zeď, se ze sanatoria začal ozýval poplach a řev, vypadl proud, a měla jsem za to, že to naši kolegové možná trochu přehnali. Ukázalo se, že zmatku, ať už byl způsobem čímkoli, začali využívat chovanci a zahrada se jimi jen hemžila. Proběhla jsem po pravé straně budovy, přes parkoviště, a před vstupní branou se setkala se zbytkem svých kolegů (včetně svého do té doby skrytého „parťáka“!), kteří se o překot snažili zmizet autem. Na tomto místě už není tráva, ale štěrk a hlína, krytí minimální. Přední příjezdové místo je odděleno od zahrady opět drátěným plotem s brankou. Vstupní brána je veliká a masivní s mikrofonem, lze otevřít ručně přímo na místě, ale zřejmě i dálkovým ovládáním. S jedním menším setkáním s autem na úzké silnici vedoucí k sanatoriu jsme všichni vyvázli (kdo byl v onom autě, nevím). Jinak cesta samotná je široká maximálně pro jedno auto, dá se vyhnout či otočit těsně na začátku a pak až před sanatoriem samotným.

Zjištěné informace:

Ze své pozice venkovní spojky jsem schopna podat pouze hlášení o venkovních dispozicích objektu. Pro informace týkající se samotného vyšetřování a infiltrace Hübnerova sanatoria viz posudky agentů 21, 36 a 75. Co jsem pochytila bylo, že vnikli dovnitř, Hübner si jednoho z nich (či více?) přibral k provádění nějakého pokusu, do toho vypadl proud a oni se přes volně pobíhající chovance prostříleli ven a cestou sebrali nějaké dokumenty, snad dokumentaci k onomu stroji na přenos vědomí, kterým se profesor zabývá. Krom toho snad jen existence spalovní jámy za hranicemi areálu.

Informace k došetření:

  • prozkoumání dokumentů od Hübnera
  • profesor se zřejmě snaží o přenos vědomí za pomocí jakéhosi stroje. Kde vzal plány? Jak je daleko s výstavbou? (funguje to?)
  • na jakou organizaci je napojený, kdo jej financuje
  • kde bere subjekty na své pokusy
  • nákladní vozy, co jezdí v noci do sanatoria
hlaseni/m26_a34.txt · Poslední úprava: 2018/10/17 22:09 (upraveno mimo DokuWiki)