Projekt Omega

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Umístění: Projekt Omega » Hlášení z misí » Hlášení M178-A212
hlaseni:m178_a212

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze		Předchozí verze
hlaseni:m178_a212 [2024/11/28 13:16] – Vytvořeno z formuláře na ikony:report.png krtekhlaseni:m178_a212 [2024/11/28 13:45] (aktuální) – krtek
Řádek 19: Řádek 19:
 Přijeli jsme do nemocnice a snažíme se zjistit cokoliv zajímavého. Moc se nedaří, tak jsem začal předstírat akutní bolest břicha a nechal se na kolečkovém křesle odvézt k recepci. S moc vřelým přijetím jsem se nesetkal, prý jsou léčebna pro duševně choré, a ne klasická nemocnice. Po chvíli přesvědčování se mě a Bedřicha, který slouží jako doprovod, ujme lékař a uvede nás do vyšetřovací místnosti. A zde to začalo být zajímavé, bohužel si toho moc nepamatuji a vím to hlavně z vyprávění.  Přijeli jsme do nemocnice a snažíme se zjistit cokoliv zajímavého. Moc se nedaří, tak jsem začal předstírat akutní bolest břicha a nechal se na kolečkovém křesle odvézt k recepci. S moc vřelým přijetím jsem se nesetkal, prý jsou léčebna pro duševně choré, a ne klasická nemocnice. Po chvíli přesvědčování se mě a Bedřicha, který slouží jako doprovod, ujme lékař a uvede nás do vyšetřovací místnosti. A zde to začalo být zajímavé, bohužel si toho moc nepamatuji a vím to hlavně z vyprávění. 
  
-Nasadil mi na hlavu kuklu s elektrodami a připojil ji do nějakého velkého přístroje. Jakmile ten krám zapnul, tak jsem se začal rozplývat na obláčku růžové mlhy a cítil jsem, že všechno je v pořádku. Po chvíli jsem se bohužel na chvilku probral, to Erik vytrhl přístroj ze zdroje elektřiny, protože se o mě bál. Doktor se nenechal vyvézt z míry a bez okolků mi píchl injekci. Stav oblouznění se vrátil a já mohl být vyšetřen. Bedřich mezitím šmejdil po okolí a hledal cestu, jak se dostat do skříně s preparáty. Nutno dodat, že bez úspěchu. +Nasadil mi na hlavu kuklu s elektrodami a připojil ji do nějakého velkého přístroje. Jakmile ten krám zapnul, tak jsem se začal rozplývat na obláčku růžové mlhy a cítil jsem, že všechno je v pořádku. Po chvíli jsem se bohužel na chvilku probral, to Bedřich vytrhl přístroj ze zdroje elektřiny, protože se o mě bál. Doktor se nenechal vyvézt z míry a bez okolků mi píchl injekci. Stav oblouznění se vrátil a já mohl být vyšetřen. Bedřich mezitím šmejdil po okolí a hledal cestu, jak se dostat do skříně s preparáty. Nutno dodat, že bez úspěchu. 
  
 Doktor nás vypoklonkoval zpět do haly, kde jsme viděli Erika s Thomasem, jak vyzvídají místního zřízence. Ten jim vysvětlit, že existují dvě oddělené budovy. První, ve které jsme se nacházeli je léčebna pro duševně choré, tedy zde se pacienti léči, kdežto v druhé asi kilometr vzdálené je sanatorium, kde se nacházejí pacienti, kteří jsou nevyléčitelné případy a je třeba je pouze izolovat a dopřát jim klid. Mluvil i o práci s pacienty, kteří jsou kolikrát agresivní, o speciálním ženském křídle apod.  Doktor nás vypoklonkoval zpět do haly, kde jsme viděli Erika s Thomasem, jak vyzvídají místního zřízence. Ten jim vysvětlit, že existují dvě oddělené budovy. První, ve které jsme se nacházeli je léčebna pro duševně choré, tedy zde se pacienti léči, kdežto v druhé asi kilometr vzdálené je sanatorium, kde se nacházejí pacienti, kteří jsou nevyléčitelné případy a je třeba je pouze izolovat a dopřát jim klid. Mluvil i o práci s pacienty, kteří jsou kolikrát agresivní, o speciálním ženském křídle apod. 
Řádek 49: Řádek 49:
  
 A tak jsem svitek použil s jasným přáním: Zbav nás pronásledovatelů.  A tak jsem svitek použil s jasným přáním: Zbav nás pronásledovatelů. 
-Najednou bylo ticho, nastala tma a vůz se přestal pohybovat. Po těch, co nás pronásledovali ani stopy. Nakonec se objevilo světýlko, to Erik zapálil zapalovač. Chvíli jsme jen tak hleděli a čekali co bude. Dlouho se nic nedělo, tak jsme otevřeli opatrně dveře. A venku byli oni, stáli nehnutě v řadách v zástupech. Tiší, mlčenliví, a přestože vypadali jako lidé, byli jiní, nelidští. Snažil jsem se je přesvědčit, že ostatní s tím nemají nic společného, že své dluhy platím já a nikdo jiný a jsem připraven cenu za pomoc zaplatit.  
  
-Nakonec mi odpověděli, prý jsem již zaplatit, tím že jsem je povolal. Snažil jsem se něco dozvědět, ale jak už dlouho tvrdím, domluvit se s okultistou a démony je skoro nemožné. Opět plno nicneříkajících keců. Jediné, co z nich vypadlo, že jsou Legie a je jich mnoho. Tak už jsem to nevydržel a řekl jim, ať jdou do prdele. To je evidentně zaujalo a ptali se do jaké. Co jsem jim měl říct, zmínil jsem se o dvou miliardách prdelí na celém světe a ať si dělají co chtějí, ale nelezou mi do cesty a ideálně ať táhnou třeba do Číny. To se jim evidentně zalíbilo a s tím zmizeli. Světlo se rozsvítilo, motor naskočil a my jsme stáli na silnici na úplně jiném místě, než jsme měli být. +Najednou bylo ticho, nastala tma a vůz se přestal pohybovat. Po těch, co nás pronásledovali ani stopy. Nakonec se objevilo světýlko, to Erik zapálil zapalovač. Chvíli jsme jen tak hleděli a čekali co bude. Dlouho se nic nedělo, tak jsme otevřeli opatrně dveře. A venku byli oni, stáli nehnutě v řadách. v zástupech. Tiší, mlčenliví, a přestože vypadali jako lidé, byli jiní, nelidští. Snažil jsem se je přesvědčit, že ostatní s tím nemají nic společného, že své dluhy platím já a nikdo jiný a jsem připraven cenu za pomoc zaplatit.  
 + 
 +Nakonec mi odpověděli, prý jsem již zaplatit, tím že jsem je povolal. Snažil jsem se něco dozvědět, ale jak už dlouho tvrdím, domluvit se s okultisty a démony je skoro nemožné. Opět plno nicneříkajících keců. Jediné, co z nich vypadlo, že jsou Legie a je jich mnoho. Tak už jsem to nevydržel a řekl jim, ať jdou do prdele. To je evidentně zaujalo a ptali se do jaké. Co jsem jim měl říct, zmínil jsem se o dvou miliardách prdelí na celém světe a ať si dělají co chtějí, ale nelezou mi do cesty a ideálně ať táhnou třeba do Číny. To se jim evidentně zalíbilo a s tím zmizeli. Světlo se rozsvítilo, motor naskočil a my jsme stáli na silnici na úplně jiném místě, než jsme měli být. 
  
 Konečně jsem pocítil opět radost ze života, stále to v sobě mám, byť jen ždibec magie, ale přesto něco zbylo, něco, na čem se dá stavět. Trochu mi mou rozjívenou náladu kazil Bedřich s jeho brbláním, co jsem to prý udělal a jestli jsem zdráv. Nechápal jsem o co mu vlastně šlo, vždyť to dopadlo úplně skvěle.  Konečně jsem pocítil opět radost ze života, stále to v sobě mám, byť jen ždibec magie, ale přesto něco zbylo, něco, na čem se dá stavět. Trochu mi mou rozjívenou náladu kazil Bedřich s jeho brbláním, co jsem to prý udělal a jestli jsem zdráv. Nechápal jsem o co mu vlastně šlo, vždyť to dopadlo úplně skvěle. 
 Pronásledovatelům jsme se ztratili, vyvolaný démon byla banda podivínů, kteří ovšem necenili zuby a drápy, a nakonec v poklidu odešli. Opravdu nechápu, co má ten hoch za problém, já mu taky nekecám do toho, že se baví se svou mrtvou ženou.  Pronásledovatelům jsme se ztratili, vyvolaný démon byla banda podivínů, kteří ovšem necenili zuby a drápy, a nakonec v poklidu odešli. Opravdu nechápu, co má ten hoch za problém, já mu taky nekecám do toho, že se baví se svou mrtvou ženou. 
  
hlaseni/m178_a212.1732796189.txt.gz · Poslední úprava: 2024/11/28 13:16 autor: krtek

Nástroje pro stránku

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki