Projekt Omega

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
---- datatemplateentry hlaseni ----
template      : :template:data_hlaseni
mise_nspage   : 169
agent_nspage  : 278
----

Byl to dlouhý den a ještě se poněkud protáhnul.
Pozdě večer jsem se vracel z práce na novém navigačním místě podél pobřeží u Bostonu. Celý den jsme pracovali a pozdě odpoledne přišel vítr a silné proudy, které tu naši kocábku držely na místě a nedovolily nám návrat do města. Vrátili jsme se až později, to už pobřeží lemovala světla z oken a záře pouličních lamp. Vítr si s tou naší kocábkou pohazoval ze strany na stranu, a tak kapitán přistál, co nejdříve to voda dovolila.
Temný opuštěný přístav, jen mlha se povalovala na betonovém molu před budovami skladiště. Přirazili jsme ke břehu a vystoupili z lodi. Posádka se hned vydala do města. S kapitánem jsem se ještě zdržel a v rychlosti naplánoval rozvrh zítřejších prací a potom jsme se vydali ven z přístavu.
Po cestě jsme si všimli dvou zaparkovaných automobilů, ze kterých se vyrojilo 5 osob. Zapálili několik loučí. Myslím, že jsem zahlédl nějakou sekeru, možná koště. K něčemu se připravovali, zdáli se být dosti odhodlaní.
S kapitánem jsme k nim přistoupili. Poznal, že sem nepatří. Dva muži a tři ženy, jedna se sekerou v ruce. Hulákala na ostatní, byla nejvíc v rauši. Mluvili o nějakých příšerách, o tom, že tady hledají ghúly. Kapitán k tomu přihodil svoji historku o stvůrách z mořských hlubin, jakou vypráví všem suchozemcům, kteří neznají moře.
Ani nevím jak, seběhlo se to rychle, ale skončil jsem se zapálenou loučí v ruce, klopýtajíc za skupinou. Všichni následovali rozohněnou sekernici. Ta se najednou zastavila a já téměř narazil do člověka přede mnou. Začala dokola opakovat větu jazykem, který nikdo neznal, trochu se podobal finštině, trochu němčině. Okolo nás se začaly šířit podivné zvuky. Nejprve slabé chroptění, potom i kroky. V opakování té hatmatilky žena neustávala.
Slabé chroptění se proměnilo v hlasitější a bližší. Ze všech stran se najednou objevily postavy. Byly porostlé plísní. Některé se už člověku ani nepodobaly. Muž s popáleným obličejem, Zoltán se jmenoval, se před ně suverénně postavil a křičel na ně. Ten druhý muž vůbec nečekal a při náznaku přečíslení se rozeběhl zpět k autu. Tak tak se vyhnul obklíčení.
Zoltán mluvil k tělu, které bylo naprosto porostlé plísní. Podařilo se mu napjatou situaci trochu uklidnit a zdálo se, že jednání je konstruktivní a ti plísní porostlí lidé začali Zoltánovi důvěřovat. Aby domluvu stvrdili, natáhli se k Zoltánovi. V tu chvíli ale jednomu z nich explodovala hlava za doprovodu zvuku výstřelu. Rána vyšla z místa, kam odběhl ten druhý muž. Pak se z toho místa ozval křik. Vydal jsem se tím směrem, zjistit co se děje. Jedna žena tam směřovala také. Obklíčení nahradil zmatek. Plísní porostlí lidé se stáhli.
Na místě výstřelu zápolil u auta ten druhý muž, Thomas, s něčím, co jsem v životě nikdy neviděl. V té tmě bylo velice obtížné to stvoření rozpoznat a určit. Thomas byl na pohled ve špatném stavu. Agnieszka oběhla auto a nastoupila do něj z druhé strany. Zdálo se, že mu chce pomoc, ale nedařilo se jí to. To stvoření na Thomase stále doráželo, tak jsem se přiblížil. Cvaknul jsem si z placatky a přes louč jsem plivl na tu bestii. Moc se jí to nelíbilo, a tak svou pozornost soustředila na mě. Co se zpočátku zdálo jako dobrý plán, se záhy změnilo. Zaútočila na mě, skolila mě k zemi. Mou hlavu od jejího chřtánu dělila má brašna s nářadím, kterou jsem ji odstrkoval a zároveň se snažil najít mezi nářadím něco, co by mi pomohlo. Nahmatal jsem tam dřevěný kolík, který jsem se té bestii snažil vrazit do těla. Poranila mě a začal jsem krvácet. Odněkud se ozvala rána z brokovnice a za ní stál Zoltán. Podařilo se mi vysmeknout ze sevření. Souboj byl velice náročný; před tím, než se na nás seběhli další nepřátelé, nasedli jsme do aut a odjeli pryč. Za námi byla slyšet pořádná dávka strojní střelby. Thomas byl dost rozsápaný a celé auto docela zaneřádil. Také moje poranění potřebovalo prohlédnout. Naštěstí tito lidé znali místo, kam se vydat pro ošetření. V noci byl ten doktor, ke kterému jsme se vydali, dost nevrlý. V tak pozdní hodinu, kdo by nebyl? Peníze si ale vzal a ošetření jsme dostali. Thomas tu evidentně není poprvé a mně se dostalo silného doporučení vyhýbat se této skupině lidí, jinak mi hrozí velmi vážná újma.
Freya se někam na chvíli vypařila. Když se zas objevila, zdála se být velice rozčílená a začala se s doktorem hádat o nějakém žlutém plášti, který objevila. Důvod mi však unikal. Pak jsem odešel domů odpočinout si.
Ráno jsem se vzbudil a bolela mě hlava. Měl jsem příšerný sen po té těžké cestě na lodi. V mé tašce s vybavením chyběla spousta věcí a pod obvazem mě svrběla ruka. Tak zdálo se mi to, nebo ne? Vydal jsem se do přístavu zjistit, jestli to, co se mi událo, byla jen noční můra, nebo se to skutečně událo. Třeba tam najdu věci, které mi v brašně chybí.
Když jsem se přiblížil v přístavu k místu, kde se včera vše událo, uviděl jsem známé tváře těch dvou žen. Něco tam také hledaly. Pomohl jsem jim a společně jsme našli stopy, které směřovaly do kanálu. Na místě zůstalo krom mého vybavení také tělo toho tvora, se kterým jsme zápasili. Dalo to zabrat, ale podařilo se nám oddělit jeho hlavu. Freya ji chtěla odnést k bližšímu prozkoumání.
Na to místo dorazil také nějaký muž. Byl to fotograf. Když to celé uviděl, netvářil se nijak zvlášť překvapeně. Asi byl zvyklý fotografovat hrůzné výjevy. Zajímal se o takové zvláštní jevy. Měl i jiné fotky. Podařilo se nám od něj zakoupit fotografii nějakého důstojníka v přítomnosti nakažených plísní.
Doktor Lee hlavu toho stvoření vůbec nechtěl vidět, natož ji více prozkoumat. Po menším naléhání Freyi se přece jen rozmluvil a sdělil nám jeho teorii o změně vlastností nakažených a jejich vývoji k lepším formám života. Obával se, že čím více vývoj postoupí, tím hůře budou k rozeznání. Doporučil zaměřit se na nalezení a identifikaci těchto pokročilejších forem.
Dosud jsem o tom, co jsem v noci viděl, neslyšel, než z přehnaných povídaček opilců bez domova, když mě na ulici zastavili a chtěli nějakou almužnu. Je podivuhodné, že o tak závažných věcech není široká veřejnost důsledně informována. Zdá se, že se tento problém dále zhoršuje.
Informace k došetření:
Souboj s tvorem byl mimořádně náročný a použité zbraně nebyly příliš účinné. Bylo by vhodné prozkoumat účinnější metody.
Bylo by vhodné zjistit, zda teorie o vývoji nakažených může být něčím dále potvrzena.
Projekt Omega

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
