Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hlaseni:m13_a44

Hlášení z mise

Mise
13
Autor hlášení
44

Zadání mise

Prověření zkazek o výskytu duchů na fakultě medicíny berlínské university

Shrnutí mise

Příjezd a ubytování proběhly bez problémů. Navázali jsme kontakt s profesorem Hübnera, což se později ukázalo jako poněkud politováníhodné. Po konfrontaci s vrátným (očitým svědkem) a profesorem Baumstuhlem jsme došli k závěru, že celá historka o přízracích je vykonstruovaná za účelem zamaskování neznámých aktivit, které se na universitě odehrávají. Rozhodli jsme se, že na universitu pronikneme a osobně se podíváme, co se tam odehrává. Během průniku jsme byli bohužel konfrontováni vrátným, kterého jsme spolu s A16 zneškodnili a uklidili na půdu. Poté jsme se přemístili na pitevnu, ve které očividně probíhala jakási aktivita. Zdálo se, že se někoho snaží resuscitovat, ale zároveň jakoby to bylo v rámci jakéhosi podivného experimentu. Vtrhli jsme tedy dovnitř a po zpacifikování situace jsme zjistili, že se zde skupina lékařů pokoušela o jakési pokusy s převtělováním dle jakéhosi starého, nejspíše hebrejského manuálu zkříženého s moderními postupy. Knihu jsme zabavili, zdokumentovali jsme prostory a po poněkud nepříjemném nedorozumění s eliminací přímých svědků jsme místo opustili. Podrobný průběh mise: Do Berlína jsme dorazili vlakem, cesta proběhla bez problémů. Ubytovali jsme se v místním hotelu, recepční nás obratem jakožto cizince nejspíše nahlásil, což je v Německu vcelku běžná, i když otravná procedura. Další den jsme se vydali na schůzku s kontaktem od A16, kterou dohodl přes svého spolehlivého známého. Bohužel došlo k fatálnímu omylu, který vznikl buď nedorozuměním nebo prostě obyčejnou smůlou a schůzka byla dohodnuta s profesorem Hübnerem, pravověrným nacistou a zatvrzelým členem NSDAP, který nám mnoho informací neposkytl, ale bohužel, v ještě v domnění že jde o spolehlivý kontakt, jsme se mu představili pravými jmény. A16 z něj poměrně obratně vytáhl kontakt na profesora Karla Wilhelma Baumstuhla, za kterým jsme se vydali vzápětí. Profesor Baumstuhl se jevil jako seriózní lékař s humanistickými názory, nesouhlasící s nacismem. Kariéru „profesora“ Hübnera nám popsal jako zcela politickou, bez vlastních zásluh, což znělo poměrně důvěryhodně, a odkázal nás dále ke studentce Kalbitzové a vrátnému Eichmannovi jako zdrojům zkazek o přízracích. Vrátného Eichmanna jsme vyhledali dopoledne dalšího dne, očividně šlo o alkoholika, nicméně z jeho svědectví jsme se domysleli že skutečně viděl co říkal - bledou ženu z pitevny, která se v noci procházela chodbami. Vzhledem k tomu, že mu prý studentka Kalbitzová řekla, že jde o spirituální bytost, jejíž vliv lze mírnit alkoholem (nějaké nesmysly o zastřeném vědomí etc.) tak se zdálo být zřejmé, že jde o snahu utajit nějakou činnost, do níž je tato studentka zapletena. Nalezení studentky Kalbitzové se zdálo být prací na delší dobu, a tak jsme se rozhodli, že případně odložíme a nejprve se podíváme, co se na universitě vlastně v noci děje. Průchod na universitu byl poněkud ztížen vrátným, nicméně A16 jej opět poměrně obratně přesvědčil, aby nás vpustil. Bohužel nás opět přistihl při snaze vloupat se na půdu, kde jsme chtěli zůstat do večera, a tak jsme jej s A16 museli eliminovat. V té době jsme se také dozvěděli, že si A15 dohodl jakýsi obchod s člověkem z pitevny - zaplatil mu za ledviny, které si měl v 9 hodin vyzvednout u zadního vchodu. Tímto způsobem se chtěl dostat ke klíčům, které dotyčný vlastnil, nicméně vzhledem k tomu, že jsme jej potkali na chodbě, jak se baví s hlídačem o nějaké osobě, co si od něj chtěla koupit ledviny, to nejspíš nebyl úplně nejšťastnější nápad. Večer jsme se vydali na pitevnu, která byla pochopitelně zamčena. Vypáčil jsem zámek a pronikli jsme do přední místnosti před pitevním sálem, kde jsme odposlechli rozhovor v něm vedený. Nejsem lékař (pozn.: a nechápu, proč s námi na takovouto misi týkající se „záhrobí“ a práce na lékařské fakultě nebyl nikdo s lékařským vzděláním, např. již osvědčený A43, vyslán) a tak nemohu přesně říci, o co se jednalo, ale očividně se snažili někoho resuscitovat. Podivné bylo (kromě toho, že resuscitovali na pitevně), že ve chvíli kdy jej „ztratili“ nepropadali žádnému spěchu a prostě se snažili dále. Zaslechl jsem výroky typu „měli jsme ji 15 vteřin, to nebylo špatné“ a podobné. Poté se k lékařským proslovům přidalo něco, co nemohu nazvat jinak než „zaklínáním“ v jakémsi cizím jazyce (vzhledem ke knize, viz dále, nejspíše hebrejština) a o chvíli později se začaly ozývat rány a spěšné výroky jako „držte ji“, „pozor“, „chce odejít“ aj. Rozhodli jsme se do místnosti vstoupit a podívat se na vlastní oči, co se děje. Rozkopl jsem dveře a uvítala mě mladá žena docela dobře odpovídající Eichmanovu popisu onoho „přízraku“, která se na mě vrhla, ale byla vzápětí eliminována A16, který ji prostřelil břicho dvojitým výstřelem z brokovnice. Oproti mým letitým zkušenostem bylo zvláštní, že při své váze nebyla při takto přímém zásahu sražena na zem, naopak udělala ještě několik kroků a padla teprve poté co jsem ji střelil revolverem mezi oči. Naskytl se nám pohled na sál plný zapnutých lékařských přístrojů a na pět lékařů v laboratorních pláštích. Po krátké výměně názorů ohledně kompetence a kladení otázek s jejich nejspíše vedoucím (kterou jsem musel ukončit až průstřelem nohy na důkaz toho, že se ptají ti, co mají více zbraní) jsme se dozvěděli, že zde probíhal jakýsi pokus s převtělováním (dle dalšího rozhovoru bych si dovolil tvrdit, že spíše s přivoláváním do (mrtvých?) těl, než převtělováním) a že mrtvá žena na zemi je ona Kalbitzová. Vše mělo probíhat dle jisté očividně staré knihy, kterou držel jeden z lékařů v ruce. Bohužel, vedoucí práce (?) se snažil dále znemožňovat rozhovor, tak jsem jej demonstrativně zastřelil. Další průběh je poněkud nešťastný a bohužel neplánovaný. Mým (vzhledem k nedostatku času nevysloveným) úmyslem bylo lékaře zajmout a odvézt na nějaké klidnější místo k podrobnějšímu výslechu a pak jejich osud ponechat na uvážení vedení projektu Omega, nicméně dva z nich zpanikařili a dali se na útěk. Reagoval jsem intuitivně a oba jsem zastřelil, na což A16 reagoval trochu unáhleně a zastřelil i „mluvčího“ skupiny který se zdál být poměrně nakloněn spolupráci. Poslední z lékařů, poté co jsem se konečně dostal k možnosti zajetí a dalšího výslechu, po vyzvání A16, aby nám ve vlastním zájmu poskytl uspávací látku, spáchal sebevraždu. Vzhledem k tomu, že střelba přilákala ochranku jsme museli dále jednat urychleně. Fotoaparátem, který jsem namístě nalezl, jsem zdokumentoval místnost a její vybavení (fotografie naleznete v příloze zprávy) a zajistil jsem knihu, zatímco A15 vzal vzorky tkáně mrtvé Kalbitzové. Na odchodu jsme místnost pro zahlazení důkazů podpálili pomocí lahve ethanolu.

Zjištěné informace:

V prostorách lékařské fakulty berlínské university očividně probíhaly pokusy s převtělováním, případně vyvoláváním jakýchsi bytostí do lidských těl (bytostí „jejichž jména ani nechcete znát“, jak řekl jeden z lékařů). Jejich úspěšnost je nejasná. Projekt byl částečně prací lékařů, ale spolupracoval na něm, nejspíše formou záštity, profesor Hübner, který je zatvrzelým nacistou, věrným členem NSDAP a zaslepeným jedincem, při případném dalším jednání s jeho osobou doporučuji „názorovou“ přípravu a silnou obezřetnost. Maskování za člena NSDAP bude takřka určitě výhodou. Fotodokumentace prostor a vybavení použitých při experimentu jsou přiloženy. Kniha, podle které byly experimenty prováděny, byla odevzdána A40 ihned po dokončení mise. Profesor Karl Wilhelm Baumstuhl může být cenným zdrojem informací o činnosti nacistů v universitním prostředí, i když po incidentu na pitevně doporučuji obezřetnost, není jisté, jak by se zachoval v případě podezření. Existence přízraků na universitě byla zpochybněna až na samou hranici vyvrácení (zbývá naprosto hypotetická možnost že by šlo o druhotný efekt případně úspěšných převtělovacích experimentů - osobně se domnívám, že jde o nesmysl). Nejspíše šlo o studentku Kalbitzovou která chtěla vrátného vyděsit, aby nechodil k prostorám pitevny, případně se sama po universitě pohybovala pod vlivem drog s experimentem souvisejících.

Informace k došetření:

Je potřeba zjistit úspěšnost převtělovacích experimentů případně vědeckou stránku jejich provedení. Zdrojem informací k obojímu mohou být buď další, přeživší, lékaři, kteří se jich účastnili (takoví nejsou známi), nebo sám profesor Hübner. Osobně se domnívám, že nejsnazší cesta k jejich zjištění je prosté zajetí a vyslechnutí profesora Hübnera (vzhledem k jeho povaze, která může být projektu Omega nebezpečná, bych v takovém případě doporučil jeho následnou eliminaci). Netušíme, zda byl tento experiment ojedinělý, nebo zda jde o součást nějakého většího (nejspíše nacistického) výzkumu. Takovou informaci může mít opět profesor Hübner.

Vzniklé problémy

Vzhledem k průběhu mise (který nepovažuji za tak neúspěšný, při méně konfrontačním průběhu mám pochybnosti o možnosti zajištění oné knihy nebo přímého svědectví u experimentu) došlo ke kompromitaci A15, A16 a A44 v rámci nacistického Německa. Tato skutečnost není až tak problematická pro mě a A15, kteří můžeme dočasně operovat v odlišných oblastech případně pod falešnými identitami, nicméně u A16 si dovoluji vznést obavu o jeho osobní bezpečnost a o bezpečnost jeho rodiny. V případě že to je v možnostech Omegy bych doporučil nějaké zaštítění osob A16 blízkých. Samotný Projekt Omega nebyl nijak kompromitován a nevedou k němu žádné stopy (opět vyjma hrozícího zajetí nebo vydírání A16 nacisty)

hlaseni/m13_a44.txt · Poslední úprava: 2018/10/17 22:09 (upraveno mimo DokuWiki)