Svodka (název)

• sem může přijít nějaká úvodní poznámka (např označení prozatimního dokumentu a pod.)

• obsahuje krátké shrnutí toho co je předmětem svodky
• uvádí se vždy
• Pozn: je možné že se to nakonec bude jmenovat popis, abstrakt nebo kýho čerta + sloučit toto s charakteristikou u svodky osob.

• výpis klíčových osob, které se konkrétního dotýkají (odkaz na separátní soubor s popisem osoby v sekci osoby), krátký popis v několika významných bodech - podstatné o osobě je uvedeno v její vlastní svodce (odkaz na soubor)
• jedná-li se o nově založenou svodku nebo osoby navázané na zkoumané nejsou známy, oddíl se neuvádí
• ve svodce konkrétní klíčové osoby se neuvádí

(původně zaznamenaná přítomnost)

• datace a upřesnění lokace výskytu osob, událostí, fenoménů a pod
• pokud není prokázána nepřítomnost fenoménu mezi dvěma misemi zabývajícími se fenoménem (dtto přítomnost osoby někde a pod přiměřeně), má se zato, že probíhalo i mezi těmito dvěma misemi.
• Pozn: vypadá to trochu jako zbytečná práce, ale ve skutečnosti z toho pro delší časové úseky může vylézt nějaký vzorec výskytu (v čase nebo místě), případně díra v takovém vzorci, může upozornit na fakt, že Organizace si něčeho nevšimla (a alespoň zpětně vytěžit nějaké informace)

• vlastní tělo shrnuté zprávy. Obsahuje zhuštěné a vypíchnuté informace z dílčích hlášení agentů z misí
• text je žádoucí pro přehlednost a čitelnost dělit na odstavce
• u delšího textu je výhodné dělit na kapitoly (oddíly), jako logické celky - např. dle vývoje fenoménu
• název kapitoly se volí podle jejího obsahu (nadpis třetí úrovně)
• v odůvodněných případech kdy další členění dává smysl je možné rozdělit na podkapitoly (pododdíly) (nadpisy čtvrté úrovně), teoreticky lze i dále ale vždy je třeba zvážit, zda toto dělení přispívá přehlednosti
• V rámci svodky je možné vložit odkaz na jinou svodku nebo jiný dokument (odkaz na soubor), s cílem zdůraznit souvislost mezi fenomény, technologiemi, pravděpodobný nebo zjištěný vztah s organizací a podobně
• Pokud je kvůli poznatkům získaným během mise žádoucí - je možné uvést přímou citaci části konkrétního hlášení
• Předchozí lze vztáhnout i na jinou svodku, pokud nebude citace delší než odstavec nebo se bude jednat o bodový seznam. Celou svodku nemá cenu duplikovat.
• v případě přímé citace je uváděn u citovaného textu odkaz na primární zdroj jako odkaz (odkaz na soubor)
• Obráceně platí, pokud by nějaká pasáž stávající svodky měla být doslovně přepisována ve více svodkách zároveň, pak podle povahy (rozsahu textu) je na zvážení zda pouze citovat svodku či její kapitolu (oddíl), nebo je opakující informace natolik rozsáhlá, že si zaslouží vlastní svodku
• vlastní svodka výše uvedená má smysl v momentě, kdy je třeba odkazovat na souvislejší část s více kapitolami (oddíly)
• uvádí se vždy

• poznámky k popisovanému fenoménu, které není nezbytné uvádět přímo v těle svodky a nejedná se o přímé informace k prošetření (např „mentální“ poznámka koordinátora k tématu)
• uvádí se pouze tehdy, kdy nějaká doplňující poznámka existuje.

• bodový seznam,který koordinátor organizace považuje za žádoucí (případně nezbytný) k šetření
• slouží pro potřeby vytvoření seznamu úkolů (případně i jejich priorit)
• uvádí se vždy

• bodový seznam materiálu (předmětů, fotografií a pod) získaných v průběhu mise
• rovněž seznam následně vyzkoumaných předmětů na bázi informací nebo dílčích částí získaných při misích
• Nejsou-li zatím žádné oddíl se neuvádí

• bodové seznamy „přiložených dokumentů“ - se svodkou spojených hlášení z misí, souvisejících svodek a pod. (odkaz na soubor)
• odkazy na hlášení z misí má smysl zadávat jako odkazy na seznam hlášení z mise X nikoliv jako konkrétní výčet všech hlášení všech agentů zúčastněných na misi X
• Je rozděleno do tří okruhů:

1. související - souvislost mezi zkoumaným je (dle současných znalostí Organizace) prokázaná a zároveň se jedná o přímou souvislost
2. souvislost nepotvrzená - souvislost mezi zkoumaným je (dle současných znalostí Organizace) nepotvrzená, ale koordinátor se domnívá, že souviset může (a je třeba prošetřit - byť dalším archivním bádáním a nikoliv v poli)
3. paralelní fenomén - fenomén podobného chování, vykazující podobnosti, mající některé prvky stejné, ale který je (dle současných znalostí Organizace) něco jiného

• všechny tři okruhy mají svůj vlastní bodový seznam (oddělený)
• v případě, kdy je paralelních fenoménů více, je žádoucí je rozdělit pro přehlednost do příslušného počtu bodových seznamů, podle počtu paralelních fenoménů
• související se uvádí vždy, nepotvrzené a paralelní, pouze pokud jsou (má smysl ro zpětnou kontrolu a dohledání změn, respektive v případě, kdy se prokáže, že něco doposud považovaného za součást fenoménu je fenomén paralelní, aby bylo možné opravit, případně naopak sloučit až dosud považované za paralelní)