Leo Szilárd

• Maďar žijící v USA
• Žid
• teoretický a jádrový fyzik
• profesor na Kolumbijské univerzitě
• narozen 1898

• M86 Bílá šála - Byl varován, že mu hrozí nebezpečí a tak přijal ochranu od Warnera Wallaceho

A194
A174 - Varoval ho, že skupina zločinců nosících bílé šály usiluje o jeho život a že Warner Wallace je jedním z nich. Dále mu řekl, že může důvěřovat lidem, kteří se prokážou odznakem Omegy.

A188
A189

• Studium započal na Technické škole v Budapešti.
• 1919 kvůli politickému napětí a nevhodným studijním podmínkám odešel do Berlína, studium na Technische Hochschule
• 1921 ukončení studia a zapsání na Univerzitu Fridricha Viléma
• Spřátelil se s Albertem Einsteinem
• 1922 doktorát za práci „Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti“
• 1923 - 1933 Pomocný profesor a přednášející teoretické fyziky s Ervinem Schrödingerem
• Přednášející chemie a jaderné fyziky s Lisou Meitnerovou
• 1925 - 1933 patenty (některé společně s Albertem Einsteinem)
• 1929 patent na urychlovač částic
• 1931 patent na elektronový mikroskop
• 1933 odjezd do Anglie
• Spolu s Hansem Bethem umožnil zaměstnání mnohým uprchlým vědcům na anglických univerzitách. Přesvědčil sira Wiliama Beveridge, aby založil organizaci Academic Assistance Council, jejímž cílem bylo pomáhat vědcům, kteří uprchli před nacismem.
• 1934 měl na Royal Society v Londýně přednášku Ernest Rutherford, který hovořil o obrovské energii ukryté v atomovém jádru. Také prohlásil, že není možné praktické využití atomové energie, neboť na Zemi nelze vytvořit potřebný proces. S jeho závěry Leó Szilard nesouhlasil a vyslovil myšlenku, že pokud by existoval dostatečně nestabilní prvek, který by uvolnil dva neutrony poté, co jeden pohltí, bylo by možné s tímto prvkem vytvořit řetězovou reakci, za předpokladu, že by ho bylo kritické množství.
• 1934 a 1936 podal dva patenty do British Admirality na řetězovou reakci, doporučil beryllium, brom a uran.
• 1935 výzkum v oblasti jaderné fyziky v Clarendon Laboratory, výzkum iridia. Své kolegy se snažil přesvědčit, že atomová energie má praktické využití, avšak zároveň představuje hrozbu a proto by měl výzkum probíhat pod určitým dohledem.
• 1937 pokračoval ve výzkumech v Oxfordu s Jamesem Tuckem
• 1938 přestěhování do New Yorku, na Kolumbijské univerzitě spolupracuje s Walterem Zinnem na neutronových emisích.
• 1939 Po objevení štěpení uranu přesvědčoval jaderné fyziky, aby upustili od dalšího zveřejňování výzkumů.