Za cíl mise jsme si stanovili, zjistit více o společnosti Sommersfeld. Dosud jsme v hlášeních agentů našli několik kontaktů k této organizaci. Prvním bylo setkání s panem Teslou v Colorado Springs, kde Sommersfeld ovládl elektrickou síť dříve provozovanou panem Teslou. Poslední a velmi nedávný kontakt se společností byl na banketu v Londýně, kde zástupce společnosti pro Evropu pan Michael Farston hovořil o plánech expanze společnosti a předvedl elektrickou vzducholoď.
Pátrání jsem započal v USA, kde jsem se zotavoval z těžkého zranění utrpěného během své poslední mise v New Yorku. Po prostudování výpisů z obchodního rejstříku a mnoha novinových článků jsem byl schopen získat základní informace o společnosti (viz zjištěné informace). Následně jsem se sešel v Londýně s agenty A104 a A134. Shodli jsme se, že organizace, která do Evropy expandovala teprve nedávno, bude zranitelnější tady než za oceánem. Provedli jsme základní background check pana Michaela Farstona, jak by řekl můj britský kolega. Pan Farston je ve svých pozdních třiceti, Američan, který se do Evropy přistěhoval právě kvůli expanzi Sommersfeldu. Bydlí v hotelu Continental, do elektrárny na kraji města se nechává vozit vozem s osobním šoférem. Jeho režim je spíše nepravidelný, občas v elektrárně zůstává i přes noc.
Vzhledem k blížícímu se Novému roku jsme předpokládali, že pan Farston bude pořádat další banket. Doufali jsme, že se nám podaří zjistit především to, jaký vztah má společnost Sommersfeld, jejíž elektřina je přenášena na principu Teslových věží, k ostatním společnostem, na které se naší organizaci podařilo narazit. Ke konkrétnějším výzvědným akcím jsme přistoupili v pátek 29. prosince. A104 se vydal na obhlídku elektrárny, aby zjistil, zda by bylo možné dostat se nějak dovnitř. Nevím, zda se jednalo o brilantní plán, jak na nás Farstona upozornit, nebo o totální fiasko, nicméně z nejbližšího rozhovoru, který jsem s A104 vedl, vyplynulo, že požádal v elektrátně o exkurzi a dal vrátnému adresu našeho hotelu. Já si mezitím všiml, že jsem sledován. Po drobných hrátkách a novinami, muzeem Madame Tisseau a mými sledovateli i spoluagenty vyšlo najevo, že se kolem nás v Londýně pohybuje vícero tajných služeb. Otázkou zůstává, jestli jsme spíše sledováním Farstona nepíchli my do hnízda tajných služeb, které ho sledovaly také. Přinejmenším jsem se dozvěděl, že mě sledoval agent Abwehru, ale britská tajná služba se o něj postarala. Ve hře byli ještě další muži mimo tyto dvě služby, později se ukázalo, že se jednalo o londýnskou policii.
Další den, v sobotu 30. prosince, se A104 díky jeho londýnským kontaktům podařilo zjistit, že Farston pořádá další den pro management evropského Sommersfeldu v hotelu Continental banket pro dvacet osob. Rozhodli jsme se na banket vetřít a zbytek dne jsme strávili plánováním. A104 se pokusil někdo srazit pod tramvaj (zřejmě americká tajná služba), jiná tajná služba jej zachránila. Večer jsme se vydali do hotelu Continental ukořistit číšnické uniformy. Přestože ne vše proběhlo hladce (já byl zamčen ve skříňce a A104 málem vyprán), mise byla úspěšná.
Večer v neděli 31. prosince jsme se vetřeli na Farstonův banket. A134 jako fotograf, já a A104 jako číšníci. V rozích místnosti náz zaujaly zhruba třímetrové Teslovy věže. Z hovorů návštěvníků vyplynulo, že Farston chystá na půlnoc nějaké překvapení. Také jsme slyšeli, že společnosti někdo ničí elektrárny (zřejmě odkaz na misi našich agentů ve Skotsku). Vypadá to, že ve firmě kromě Farstona o tom, co se přesně ve Skotsku stalo, nikdo netuší, a že nikdo neví o dalších možnostech využití Teslovy věže.
Rozhodli jsme se využít možnost a zkusit záskat Farstonovo „půlnoční překvapení“, ale A104 byl pozván Farstonem a šéfem londýnské policie do soukromého salónku. Později jsme se k jejich setkání připojili i já a A134.
Farston prokázal velkou kooperaci, přál si hlavně, aby mu „neznámí teroristé“ přestali ničit továrny. Bylo ale zřejmé, že ví, že v tom máme prsty my, a že také ví, proč jsme to udělali. Což mu zřejmě přišlo jako víceméně legitimní důvod, a proto nám sdělil mnoho užitečných informací.
Společnost Sommersfeld byla založena před dvanácti lety panem Wilsonem Sommersfeldem. Jedná se o společnost s plným ručením majitele, takže o ní bohužel není v obchodním rejstříku mnoho informací. Sídlo společnosti je ve městečku Colorado Springs. Firma se zabývá výrobou a konstrukcí elektráren a rozvodových sítí a distribucí elektřiny. Společnost dosud provedla jen ve Spojených státech zhruba 10 akvizicí menších společností operujících na stejném poli.
„Nehoda“ve Skotsku, popsaná v jedné z nedávných misí (prosím asistentku naší organizace, aby dodala jméno mise), bylo napíchnutí Teslovy věže třetí stranou. Bohužel se Farstonovi nepodařilo zjistit, kým. K takovéto nehodě nedošlo poprvé. Sommersfeld nicméně již dříve vyvinul frekvenční stabilizátory, které byly nyní i přes vysoké náklady (což byl důvod, proč nebyly nainstalovýny dříve) na věže nainstalovány, takže bude možno podobným útokům v budoucnu předejít.
Technologie Teslových věží a přenosu energie tímto způsobem unikla od pana Tesly, který se způsobem fungování nijak netajil. Podle pana Farstona tedy stačí „schopný technik a příslušné dokumenty“ a technologii by „teoreticky mohl vyvinout kdokoli“. Zřejmě to tak jednoduché ale nebude, protože technologie unikla jen k několika firmám a její další rozšíření se Sommersfeld pokusil zabránit dalšími akvizicemi.
S panem Farstonem jsme se dohodli na předání plánů na obleky chráněné před působením Teslových věží, které jsou mobilnější než ty, se kterými naše organizace dosud přišla do styku.
Řeč došla i na Colorado Springs. Ačkoli tam má společnost oficiálně sídlo, vládu přebral #bývalý zaměstnanec Alexandr Dirk (který také studoval u Tesly, viz hlášení z mise Colorado Springs) se skupinou, která má ve znaku naše staré známé #zlaté ozubené kolo a nazývá se „Dělníci Země“#. Podle Farstona jsou to fanatici. Vyplynulo to na mě tak, že si Farston myslí, že Dělníci Země operují pouze v Colorado Springs a jsou „převážně neškodní“. Jak moc se mýlí jsme mu neřekli. Kromě Sommersfeldu a Dělníků Země mají technologii Teslových věží také Němci, Rusové a Francouzi (Rusové i Francouzi ji nejspíše získali ze znárodněných elektráren Sommersfeldu).
Farstonovo půlnoční překvapení pak byl k našemu (neb alespoň mému) zděšení dálkově řízený robot. Výrobek byl zatím velmi nedokonalý a spotřebovával mnoho energie z blízkého zdroje, ale umím si představit, že Němci velmi brzy přijdou na možnost, jak jej zdokonalit, i na nějaké to válečné využití.
Řeč došla (já jsem ji tam zavedl, neboť Farstna tato myšlenka zřejmě vůbec nevyváděla z míry) i na možnost využít Teslovy věže jako zbraň hromadného ničení. Ačkoli by bylo velmi obtížné využít Teslovu věž v poli (malé Teslovy věže jsou prakticky neškodné, ty velké potřebují velký zdroj – ale o tom, že dokáží fungovat i bez něj, jsme se také přesvědčili…), v případě zneužití již stávajících věží v jednotlivých státech jsou možnosti škod na obyvatestvu nedozírné. Jakoukoli nechráněnou věž je možno zneužít spůsobem, jaký jsme viděli například právě ve Skotsku, a stává se z ní pro obyvatelstvo v okruhu několika kilometrů smrtící zbraň! Není navíc jasné, jestli mají další zainteresované strany, které tuto energii „využívají, ale nezneužívají“ (teoreticky například Francie?), i znalost obrany proti zneužití třetí stranou. Ačkoli se Farston kroutil jako Lakomec ze známé Molliérovy komedie, nedokázal tuto možnost vyloučit. Bojí se ovšem ztrát zisků, a proto nedělá raději nic.
Vřele proto doporučuji agentům z rozličných národních tajných organizací, aby možnost tohoto nebezpečí předali svým nadřízeným! Vládní tajné organizace se musí postarat o to, aby, pokud není možné rozšíření Teslových věží zvrátit, alespoň každý měl technologii obrany proti zneužití!
Zároveň apeluji na agenty, které mají vztahy s tajnou službou USA, aby urgovali urychlené řešení situace v městečku Colorado Springs. Přilehlá oblast je stále kontrolovaná Dělníky Země a obyvatelům se dostává denních přídělů chemikálií, takže se staly v podstatě kontrolovynými ovcemi. Nemluvě o tom, že Tesla samotný nejspíše stále sedí ve svém úkrytu, obklopen svými nepřáteli. Jsem si téměř jist, že na zvládnutí situace by bylo nutné vystavit smrtelnému nebezpečí přinejmenším tuctu našich agentů se špičkovým bojovým výcvikem (pokud vůbec tolik agentů s bojovým výcvikem máme) s nejistým výsledkem. Doporučuji tudíž nasazení armády a těžké techniky. Jednat nyní musí vláda USA a ne my. To, že dosud nic nepodnikla, ve mně vzbuzuje velké obavy.
Vzhledem k objemu získaných informací bych rád upozornil některé z agentů, že očividně není pravda, že první sekce používá v každé své misi přemíru násilí. Sekce 1 používá násilí zásadně jen a pouze tehdy, když je k dosažení cíle mise nutné, a když cíle mise nelze dosáhnout diplomatickými prostředky.