Po briefingu v Karlových Varech jsme s agenty A134 a A151 bez problémů dorazili do německé vesnice ležící v těsné blízkosti hradu Wewelsburg (infiltrace do něj byl náš primární cíl). V hotelu, kde jsme měli v úmyslu přečkat noc, oslavovalo několik SS důstojníků slunovrat. Ráno nám hlídka SS sdělila, že z hradu uprchl důležitý vězeň a probíhá v okolí rozsáhlé pátrání. Proniknutí do hradu proběhlo dle plánu, skrz knihovnu jsme pronikli do podzemních prostor hradu, kde jsme se snažili nalézt stroj na přenášení myšlenek a ještě lépe dokumentaci o jeho funkcích, funkčnosti a nastavení. V chodbách jsme narazili na tři cely a v jedné z nich na jednoho vězně. Po zmateném zjišťování, kdo je daný vězeň, proč se cely chovají jako nějaké transportní komory, jsme se vydali ještě hlouběji. Nalezli jsme stroj, baterii do které se nahrávají myšlenky a vzpomínky z dárce a následně se přenáší do nové ,,schránky“. Následovala ještě zmatenější situace, kdy jsme zjistili, že vězeň je pouze iluze vysílaná strojem a proto se nedalo věřit téměř již ničemu. Nechali jsme baterii dobít a stroj jsme aktivovali. Následně jsme se probírali na lůžkách pod rukama Dr. Hübnera.
Zjistili jsme, že uprchlý vězeň je jediným úspěšným pokusem při testování stroje. Agent A134 se snažil Dr. Hübnera dostat na naši stranu, spíše pro naši věc. Řekl bych, že byl úspěšný – je nutné sepsat podmínky, za kterých by byl ochoten s námi spolupracovat, ale zdálo se, že je dané nabídce nakloněn.
Po propuštění z hradu jsme se rozhodli hledat uprchlého vězně – záhadu, že ho žádná z početných hlídek nenašla, rozuzlilo zjištění, že vězeň je v kufru našeho auta. Je možné ho co nejdříve v Německu vyslechnout.