Po minulých událostech, kdy jsme trochu snížili stavy místních dobráků z Bostonského podsvětí jsme se sešli v lehce ohořelé Thomasově dílně. A dali na přetřes poslední novinky. Ujasnili jsme si, že by bylo záhodno navštívit pana Clovera, který prý má prstíky v našem sledování a dále bychom se mohli zeptat na Francesca Garciu, který dle získaných informací na nás vypsal odměnu. Dále dámy chtějí navštívit madam Heis. A nakonec jsme dostali informace z Miskatonického klubu a Telexu ohledně městečka Danvers, kde prý se usadil přítel Collins se svou soldateskou. Tedy podnětů k přemýšlení a pátrání jsme měli dost.

Začnu děvčaty a tím co se dozvěděly od Loly Heis. Prý tam zažily nějaký velký mystický zážitek, a dokonce se jim prý rozšířily duchovní obzory. Kdož ví, moc sdílně nebyly a když jsem se zeptal na sklep a co se tam s tou (dle vyprávění ortodoxní lesbou) dělaly, odpovědi jsem se překvapivě nedočkal. Škoda.

My jsme vyrazili za Peter Cloverem. Spíš, než že bychom se něco dozvěděli, jsme dostali takové nic neříkající informace. Tedy nemůžeme věřit nikomu, Garcia se nachází v klubu Rosa Bianca a když mu pustíme žilou, tak nic namítat rozhodně nebude. Čili vlastně nic. Ještě nám potvrdil přítomnost Collinse v Danversu a máme se prý ptát Velkého Biffa.

Po této ne moc plodné návštěvě jsme vyrazili k domu, kde by měl být Garcia. Veliký dům se zamřížovaným přízemím, kde se nachází antikva. Mrkli jsme dovnitř a koukali kolik všeho možného tam měli. Nakonec jsem narazil na nějaké staré svitky, dokonce by snad mohli být užitečné. Hlavně jeden s nějakými kabalistickými texty. A navíc se prý o něj zajímal nějaký Němec. Už jenom z toho důvodu bych ho rád získal. Bohužel cena přesahovala míru slušnosti a já byl mírně řečeno švorc. Ještě jsme se tam poflakovali, ale nic zajímavého jsme se již nedozvěděli.

Ještě dám k dobru takovou veselou historku, kdy se Thomas snažil legalizovat bouchačku. Dozvěděl se, že zbraně jsou v Bostonu nelegální, a tak chtěl alespoň pistoli nosit v souladu se zákonem. Pominu, že má Thompsona a dlouhou pušku s optikou. A nenapadlo ho nic lepšího než zajít na policejní stanici, kde jim kvér dal do rukou a prý se má zastavit za týden. Až prověří, že je to vše v pořádku. Nevím, co si od toho sliboval, ale dopadlo to tak, že si zašel koupit novou bouchačku.

Mě napadlo, že by Luke mohl mít zájem o svitky a třeba by je chtěl zafinancovat. Ve zkratce, jsem debil, který sedne na lep každému vykukovi, který zamává něčím magickým. Pak samozřejmě neopomněl dodat, že jsem o magické schopnosti přišel a v žádném případě bych se v tom neměl dát vrtat. Mám pamatovat na žlutého krále a všechno zlé s ním spojené. A podobné bláboly. Nakonec z něj alespoň vypadlo jméno nějakého právníka – George Barnaby.

Což dělat, vrátili jsme se do dílny, kde Thomas vyráběl zápalně lahve. Ten hoch jednou špatně skončí, však to znáte, kdo ohněm zachází… Když jsem se ho zeptal na co to potřebuje, tak mi s radostí v tváři sdělil, že chce vypálit Garciovi starožitnictví. Jenom jsem si povzdechl a protočil oči v sloup.

Agnieszka zkoušela nějaké kejkle s myslí, které se prý naučila právě u paní Heis. Skončila ve snu, svět v plamenech a tam na křesle seděl člověk. Prý ten samý, o kterém mluvil Luke. Měli spolu nějaký zajímavý rozhovor o zničeném světě, který shoří v plamenech apod. A přesvědčila ho, že mu Zoltán dluží prachy za službu. Nakonec jsem ji musel pomoci ven. O magii jsem přišel, ale pořád budu někomu pomáhat tyto jevy ovládat. Ale co naplat, na ústrky světa jsem si již zvykl.

Nakonec jsem zavolal Barnabymu a domluvil schůzku. Uvítal nás sympatický pán, který si vzpomněl, že mu opravdu dlužím dvacet dolarů. Zajímavé, velmi zajímavé. Chtěl jsem zjistit něco o Stříbrné lóži, o odměně za naši hlavu a tak podobně. Dozvěděl jsem se kulové, ale aspoň máme informaci, že je v životě nenajdeme, protože jejich krytí je příliš dokonalé. Výborně.

Tím v Bostonu končíme a odjíždíme do Danversu podívat se zoubek panu Collinsovi a jeho výzkumům.