Musím říct, že dnešek byl velmi zajímavý den, jaký jsem od ospalého maloměsta nečekal. Abych nezapomněl, nejdříve si musím poznačit text, který hodlám poslat telefaxem na to podivné číslo z novin:
Doporučení:
Teď zbytek mých poznámek k tomuto dni.
Můj den začal procházkou kolem nádraží, zaprvé proto, abych si konečně vychutnal trchu volna, za druhé proto, abych se podíval po nějakých stopách které by místní povídačky a pověry buď vyvrátily, nebo abych pro ně našel nějaké logické vysvětlení.
Seznámil jsem se se čtyřmi lidmi, kteří přijeli vlakem. Kromě tří podezřelých idividuí, o kterých jsem později zjistil, že patří k jakési otevřené organizaci Omega, přijela i nová koronerka, doktorka Tanya Kane.
Nejdříve jsem si připadal jako idiot. Nejen proto, že jsem měl o jejím příjezdu nejspíše vědět, ale také proto, že jsem vzápětí zjistil, kolik věcí jsem první týden přehlédl. Že v nemocnici je několik dalších místností a má také márnici, to mě nepřekvapilo. Měl jsem hodně práce. Ale například mám také dalšího zaměstnance, Jesseho, to už trochu překvapení bylo. Proč mi to sakra sestra Bruxová neřekla? Stejně tak mi mohla říct, že doktor Lockwood a jako asistentka (patrně předchozí koronerka) narychlo odjeli z města? Když jsme konečně začali zjišťovat, kde bude slečna ubytována, a začal jsem se prohrabovat korespondencí, začaly se dít divné věci…
Když se za sirén začaly ozývat podivné zvuky, byl jsem dost překvapený, že doktorku Kane ihned napadlo zvednout telefon. Nejdříve jsem ji podezíral, že není tím, za koho se vydává, ale později jsem zjistil, že je to prostě jen bystrá a nápaditá žena činu.
S ostatními (poznámka: večer se důkladně v hotelu všech optat na jména a další detaily, jsou nanejvíš podezřelí!) jsme prozkoumali farmu Lestera Dwighta a další stopy a vyvodili důsledky. Entitu se nám podařilo najít kombinací zaměření rádiem a siderickým kyvadlem (patrně nějaká elektromagnetická oscilace v tom krystalu?).
Vím, že jsem Tanye slíbil, že uděláme vše pro likvidaci nakažlivé houby, protože bylo jasné, že transportovat ji nedokážeme. Ale když mě napadlo, že bychom bezcený pozemek koupili a entitu izolovali, nemohl jsem si pomoci a navrhl to ostatním. Zvláště když ten Němec pořád blábolil, že je to věčná škoda tu věc zabít. Upřímně? Fajn, ale jestli se něco podělá, tak plán B je kompletní likvidace parazita a ochrana obyvatel. Počítám, že mi Tanya pomůže, ostatní to nemusí vědět. A když ne, tak volám národní gardu. Mimochodem, za svým slovem si stojím, zkusím Tanyu přesvědčit, ale když se to nepodaří, dám na ni.
P.S.: Pokud na něco Tanya řekne “fuj”, tak se toho rozhodně nedotýkat a nejlépe se ani nedívat. Ta ženská má nejen skvělý vkus na chlast, ale je taky pěkně otrlá.