====== Leo Szilárd ====== {{:osoby:szilard.jpg?100|}} ===== Charakterizace ===== * Maďar žijící v USA * Žid * teoretický a jádrový fyzik * profesor na [[kolumbijska univerzita|Kolumbijské univerzitě]] * narozen 1898 ===== Zaznamenaná přítomnost ===== * [[mise:86|M86 Bílá šála]] - Byl varován, že mu hrozí nebezpečí a tak přijal ochranu od [[wallace|Warnera Wallaceho]] ---- ===== Kontakt s agenty ===== [[agent:194|{{:agent:a194.jpg?30}}]] **A194**\\ [[agent:174|{{:agent:a174.jpg?30 |}}]] **A174** - Varoval ho, že skupina zločinců nosících bílé šály usiluje o jeho život a že [[wallace|Warner Wallace]] je jedním z nich. Dále mu řekl, že může důvěřovat lidem, kteří se prokážou odznakem Omegy.\\ \\ [[agent:188|{{:agent:a188.jpg?30}}]] **A188**\\ [[agent:189|{{:agent:a189.jpg?30}}]] **A189**\\ ---- ===== Životopis ===== * Studium započal na Technické škole v Budapešti. * 1919 kvůli politickému napětí a nevhodným studijním podmínkám odešel do Berlína, studium na Technische Hochschule * 1921 ukončení studia a zapsání na [[Univerzita Fridricha Viléma|Univerzitu Fridricha Viléma]] * Spřátelil se s [[Einstein|Albertem Einsteinem]] * 1922 doktorát za práci „Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti“ * 1923 - 1933 Pomocný profesor a přednášející teoretické fyziky s [[schrodinger|Ervinem Schrödingerem]] * Přednášející chemie a jaderné fyziky s [[Meitnerova|Lisou Meitnerovou]] * 1925 - 1933 patenty (některé společně s [[Einstein|Albertem Einsteinem]]) * 1929 patent na urychlovač částic * 1931 patent na elektronový mikroskop * 1933 odjezd do Anglie * Spolu s Hansem Bethem umožnil zaměstnání mnohým uprchlým vědcům na anglických univerzitách. Přesvědčil sira Wiliama Beveridge, aby založil organizaci Academic Assistance Council, jejímž cílem bylo pomáhat vědcům, kteří uprchli před nacismem. * 1934 měl na Royal Society v Londýně přednášku [[rutheford|Ernest Rutherford]], který hovořil o obrovské energii ukryté v atomovém jádru. Také prohlásil, že není možné praktické využití atomové energie, neboť na Zemi nelze vytvořit potřebný proces. S jeho závěry Leó Szilard nesouhlasil a vyslovil myšlenku, že pokud by existoval dostatečně nestabilní prvek, který by uvolnil dva neutrony poté, co jeden pohltí, bylo by možné s tímto prvkem vytvořit řetězovou reakci, za předpokladu, že by ho bylo kritické množství. * 1934 a 1936 podal dva patenty do British Admirality na řetězovou reakci, doporučil beryllium, brom a uran. * 1935 výzkum v oblasti jaderné fyziky v Clarendon Laboratory, výzkum iridia. Své kolegy se snažil přesvědčit, že atomová energie má praktické využití, avšak zároveň představuje hrozbu a proto by měl výzkum probíhat pod určitým dohledem. * 1937 pokračoval ve výzkumech v Oxfordu s Jamesem Tuckem * 1938 přestěhování do New Yorku, na Kolumbijské univerzitě spolupracuje s Walterem Zinnem na neutronových emisích. * 1939 Po objevení štěpení uranu přesvědčoval jaderné fyziky, aby upustili od dalšího zveřejňování výzkumů. ---- ===== Doplňující poznámky =====