---- datatemplateentry hlaseni ----
template      : :template:data_hlaseni
mise_nspage   : 167
agent_nspage  : 270
----

Po návštěvě u Vincenta si opravdu myslím, že je agent **[[agent:212]]** blázen a má nějaké přeludy. Od Vincenta jedeme zpět do dílny a já musím opět dát dohromady auto.

Po prohlédnutí auta jsem se rozhodl ho dovézt ke svému známému, který má autodílnu a auto mu tam nechat. měl bych si ho vyzvednout odpoledne. Pěšky se tedy vydávám zpět do své dílny. Agentky **[[agent:102]]** a **[[agent:277]]** mezitím zjistili, že německý vědec se nachází v hotelu Sheraton, takže se bezodkladně vydávají tam.

Po rychlém obědě se vydávám zpět do dílny pro auto, kam dílny mezitím stihnou dovézt úplně na kaši rozstřílené auto, které bohužel poznávám. jedná se o auto Rusáků, kteří nás chtěli postřílet v misi **[[mise:165]]**. Rozhodl jsem se tedy auto prohledat a neukázalo se to jako dobrý nápad. Když jsem otevřel přihrádku u spolujezdce, tak z ní vypadl granát, který díky bohu nevybuchl. Po rychlé diskuzi, co s granátem se mechanik rozhodl vzít kýbl a dlouho tyč a granát zlikvidovat. Netuším, co vlastně zamýšlel, ale granát vybuchl. Já si opět ukrojil ze svého koláče štěstí a nic se mi nestalo. Mechanika to trochu potrhalo, ale bude v pohodě. Než přijedou policajti, tak sedám do auta a jedu zpět k sobě. Potřebuju panáka. V dílně na mě čeká agent **[[agent:212]]** a chce jet k Robinsonovi, aby s ním probral něco v knize. 

U Robinsona je to klasika, mele o všem okolo a k věci se nedostane. Prý už mu grimoár nepatří a agent **[[agent:212]]** má nějaký úkol...bla..bla..bla...už aby jsme byly někde jinde, tohle je vždycky ztráta času.

Cestou od Robinsona jsme jeli namátkově do přístavu a agent **[[agent:212]]** pomocí jeho divné čepičky s drátkem zachytil prapodivný signál a my nemáme lepší nápad než ho sledovat. Dojeli jsme až před hotel, kde je ubytovaný Dr. Weiss. (signál spíše vypadal jako nějaké zaklínadlo, ale z důvodu jeho síly těžko říct o co se vlastně jednalo).

S agentem **[[agent:212]]** míříme tedy zpět do mé dílny, kde se v zápětí potkáme s agentkou **[[agent:102]]** a **[[agent:277]]**, které nám zajistili pozvánku do Cover Clubu. Po nezbytné přípravě se tedy vydáváme na večerní párty.

Cover Club je divný podnik pro boháče nebo ty, kteří si na ně hrají. Setkaly jsme se zde s Baronem Samedim (obchodník s bílím masem, voo-doo idiot, apod...), která mě zvládl unudit. Úplně mě podnik ani jeho osazenstvo nenadchlo, takže po třech panácích odjíždím zpět k sobe do dílny. 

Celý den se mi honí hlavou, co je pravdy na tvrzeních agenta **[[agent:212]]** a do jaké míry je blázen. Bohužel v dílně po dalším panáku upustím jen od myšlenek a přejdu k činům. Vytáhnu tedy grimoár z regálu a začnu v něm číst. Ze začátku je to nepřehledná změť klikyháků, ale čím dal jsem, tím je text srozumitelnější. Nakonec se mi podaří rozluštit část textu a po přidání nezbytné oběti se propadnu do knihy. Úplně nejsem schopen říct, co vše se stalo, ale nakonec jsme po jakési spirále prošel na druhou stranu a dostal se ven. Tento zážitek mě utvrdil v tom, že agent **[[agent:212]]** je naprostý magor, ale bohužel bude mít v něčem pravdu.

Když se druhý den proberu, ostatní jsou již u mě. Vzhledem k tomu, že mám dlouhou řeznou ránu na ruce, tak se vydáváme zase k Vincentovi. Bude mít radost, už jsme se dlouho neviděli.